Mons. Antonín Basler

„Duch vyvedl Ježíše na poušť“ (Mk 1,12). Postní doba nám chce pomoci, abychom si kousek „pouště“ vytvořili ve vlastním životě. V poušti, kde není nic, je daleko snadnější najít Boha.

„… a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí“ (Mt 6,4). Almužna, modlitba, půst – vztah k bližním, vztah k Bohu, vztah k sobě samému –…

„Chci, buď čistý!“ (Mk 1,41). Tato nemoc těla – malomocenství (lepra) – je obrazem nemoci duše – hříchu. I zde se setkáváme s pravidlem, že věci viditelné jsou obrazem neviditelných.…

„… zašel si na opuštěné místo a tam se modlil“ (Mk 1,35). Ježíš znal hodnotu modlitby – komunikace s Otcem. Naše modlitba ukazuje, jaký je náš vztah k Bohu, je…

„Mlč a vyjdi z něho…“ (Mk 1,25). Exorcismus umístěný na začátek Ježíšovy veřejné činnosti, naznačuje program – cílem veškerého Pánova úsilí je osvobodit člověka od zlého ducha, který ho drží…

„Naplnil se čas…“ (Mk 1,15). Toto jsou první slova, která Ježíš v Markově evangeliu řekne. Jako první věc tedy připomíná hodnotu přítomnosti, v níž se odehrává všechno.

„Hle, Beránek Boží“ (Jan 1,36). Při každé mši svaté slyšíme při pozvednuté hostii tato slova Jana Křtitele o Ježíši. Kéž si uvědomíme, že je to odkaz na beránka, který při…

„… dal se od Jana v Jordáně pokřtít.“ (Mk 1,9b) Kristus sestupuje do hlubin lidského hříchu, aby z této propasti vynesl ztracenou ovci.

„Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí.“ (Mt 2,10) Pro srdce, toužící po pravdě se hvězdou, přivádějící ke Kristu stává evangelium, Boží slovo.

„To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila.“ (Jan 1,5) Světlo Boží lásky a odpuštění je silnější než temnota hříchu, i mého.