(kraj zlínský, arcidiecéze olomoucká, děkanát Valašské Meziříčí)
Pouť k Panně Marii Zašovské
Poloha: Přibližně v polovině vzdálenosti mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem p.R. odbočit přes koleje ke kostelu, který je v centru obce. Mapa.
Matice zašovská
Farnost Zašová
Historie a popis poutního místa: Pověst vážící se k tomuto poutnímu místu vypráví, jak Matka Boží zachránila zbloudilému rytíři těžce zraněnému v boji s Turky život tím, že ho dovedla ke studánce, kde nabyl nových sil. Z vděčnosti dal namalovat výjev zobrazující Matku Boží s dítětem, která mu podává záchrannou šňůru.
Fara se v Zašové traduje od 14.století. Později zanikla, byla obnovena jako protestanská a od roku 1628 byla opět katolická. Původně dřevěný kostelík sv. Anny byl po r. 1714 nahrazen dnešní krásnou svatyní, vybudovanou Karlem Jindřichem hrabětem ze Žerotína.
V r. 1725 byl položen základní kámen ke stavbě kláštera trinitářů (Nejsvětější Trojice – zal. r. 1198 sv. Janem z Mathy a sv. Felixem z Valois, tento řád uveden do Čech v r. 1705 a jeho hlavním posláním byla humanitární činnost při zmírňování následků válečných útrap a pomoc jejich obětem, zejména při osvobozování křesťanských zajatců, a to i za cenu ztráty vlastní svobody – v novější době misijní činnost a duchovní správa).
V r. 1782 byl klášter císařem Josefem II. zrušen, kostel se stal farním a část kláštera ponechána jako farní budova. Později zde byla škola a sirotčinec.
Dvě kostelní věže se zastřešením cibulovitého tvaru (r. 1892) s lucernami dodávají chrámu vzhled poutního místa. V průčelí jsou skulptury sv. Michaela a zakladatelů trinitářů. Na hlavním oltáři je velmi půvabný milostný obraz Panny Marie – desková gotická malba s konce 15. století. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Otýlii, všem svatým, sv. Janu Nepomuckému a sv. Kříži.
Poslední z uvedených oltářů je zdoben monumentální dřevořezbou ukřižovaného Krista v nadživotní velikosti. Odborným průzkumem a restaurováním (2004–2007) bylo zjištěno, že jde o dílo pozdní gotiky. Dřevořezba vznikla někdy kolem roku 1520, pravděpodobně v Sedmihradsku, jako dílo neznámého autora.
Kostel je orientovaná jednolodní stavba s odsazeným pětibokým presbytářem se dvěma bočními emporami s balustrádou. Interiér kdysi řádového kostela navozuje velice příjemnou atmosféru.
Nedaleko severně v idylickém místě pod strání s názvem Stračka vyvěrá studánka výborné vody – podle pověsti je to místo záchrany rytíře. Je zde rovněž jeskyňka se sochou Panny Marie.
Pouť: Hlavní – neděle po svátku Navštívení Panny Marie (2. 7. – tradiční pouť podle slavení před pokoncilní úpravou církevního kalendáře), další poutě podle potřeb a tradic okolních farností
Duchovní správa: Řimskokatolická farnost, 75651 Zašová 44, tel.: 571634056, fazasova@ado.cz , rkfzasova@volny.cz
Titul farního kostela: Navštívení Panny Marie.
Turistické informace pro poutníky: Nejbližší železniční zastávka Zašová je na trati Valašské Meziříčí – Rožnov. Z železniční stanice Hodslavice – Hostašovice na jih po turistické značce je do Zašové 7 km.
Nová éra zašovského kláštera začíná
Tajemství kláštera
Křížová cesta v klášterní zahradě byla požehnána
Matice zašovská, spolek, který se stará kromě jiného o smysluplné využití areálu bývalého trinitářského kláštera v Zašové, oslovila SUPŠ sklářskou ve Val. Meziříčí s nabídkou malířské zakázky.
Jednalo se o namalování 14 zastavení křížové cesty sledující události spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Tohoto úkolu se chopili žáci čtvrtého ročníku oboru užitá malba spolu s pedagogickým vedením. Technikou malby plošnými barvami na skle vytvořili výjevy ve formátu 24 x 30 cm.
Obrázky byly zasazeny do sloupů symbolicky ve tvaru kříže vytvořených z oceli zvané corten. Tento materiál je charakteristický korozní vrstvou, což přispěje výtvarnému vyznění celého díla. Podobu sloupů navrhl akad. arch. Libor Sošťák. Křížová cesta je instalována v areálu klášterní zahrady kolem rybníčka. Na financování jednotlivých zastavení se podíleli sponzoři a to 14. sponzorovala Matice svatohostýnská.
Dne 4. července 2021, v rámci tradiční zašovské poutě po hlavní mši sv., byla křížová cesta požehnána P. Karlem Šenkem za účasti široké veřejnosti.
I. B.
