(kraj Zlínský, arcidiecéze olomoucká, děkanát Uherský Brod)
Pouť k Panně Marii, Královně posvátného růžence v klášterním kostele Panny Marie Nanebevzaté
Poloha: 20 km východně od Uherského Hradiště. Kostel je v centru města. Mapa.
Klášter v Uherském Brodě
Dominikánský kostel na stránkách farnosti
Historie a popis poutního místa: dávná pověst o založení Uherského Brodu mluví o zemance z Velenova, která prosila Pannu Marii, aby se nad ní smilovala a dala jí syna. Byla vyslyšena a na přání Panny Marie zjevivší se jí ve snu dala postavit kapličku na místě označeném kvetoucí růží na sněhu. Lidé ke kapličce přicházeli se svými prosbami; později sám uherský král Ondřej I. – také prosebník – nechal zde místo kapličky postavit kostel a do něj umístit obraz Panny Marie, dar byzantského císaře, namalovaný prý evangelistou Lukášem. Tolik legendy, které mají vztah k místu nynějšího klášterního kostela Panny Marie Nanebevzaté.
Předchůdcem dnešního barokního kostela byl gotický kostelík s dvěmi věžemi připomínaný již koncem 13. stol., který stál v místě nálezu legendární zimní růže.
Areál dominikánského kostela a kláštera se nachází v historické části Uherského Brodu na Mariánském náměstí. Před ním stojí mariánský sloup se sochou Panny Marie, kterou vytvořil Jan Schwarzl z Ptittenbergu (r. 1785). Rok založení dominikánského kláštera je uváděn 1262 a je spojován se jménem prvního převora Melchiora.
Nynější barokní dominikánský kostel byl vybudován v letech 1636–1670 za přispění hraběnky Eleonory z Kauniců, vysvěcen v r. 1742. Největší ozdobou chrámu je obraz Černé Madony, který je kopií původního obrazu pořízeného na přelomu 17. a 18. století. Podle živé legendy byl brodský obraz uloupen za nejasných okolností na začátku 14. století (pravděpodobně za vpádu Matúša Čáka Trenčianského) a dostal se z Uherského Brodu do Čenstochové v Polsku. Kolem obrazu je namalováno 15 růžencových tajemství. Je umístěn na Růžencovém oltáři na epištolní straně, kde jsou také boční oltáře zasvěcené sv. Michalu archandělu – autor Milivoj Husák (1994) – a sv. Vincenci Ferranskému z Valencie, světci z řádu dominikánů. Na evangelijní straně jsou oltáře zasvěcené sv. Kříži s ostatky sv. Justiny (patronky Uherského Brodu), sv. Dominiku – zakladateli řádu bratří kazatelů (dominikánů) a sv. Josefa – snoubence Panny Marie. Hlavní oltář se skulpturou Nanebevzetí Panny Marie je dílem Benedikta Telčíka, který spolu s Antonínem Winterhalterem vytvořil sochařskou výzdobu.
V dobách náboženských bouří byl kostel husity zničen, nějaký čas zde byli nekatolíci, členové řehole sv. Dominika se zde znovu usídlili po Bílé hoře. Poslední nedobrovolné opuštění kláštera bylo v letech 1950–1994. První říjnovou neděli se tu koná tradiční růžencová pouť. Město se promění v moře nejpestřejších květů na krojích poutníků z Moravského Slovácka. Město si právem zasloužilo název „město Královny sv. růžence“. Pouť bývá často přirovnávána k pouti u sv. Antonína v Blatnici, jak ji zobrazil Joža Úprka.
Dne 24. 9. 1997 papež Jan Pavel II posvětil v Římě korunky pro milostný obraz a následující den vydal bulu, kterou získává poutní mariánský kostel v Uherském Brodě výsadu odpustků pro poutníky, kteří navštíví chrám na 1. neděli v květnu. Slavná korunovace obrazu se konala dne 5. 10. 1997 za přítomnosti arcibiskupa Jana Graubnera. Na první neděli květnovou 3. 5. 1998 navštívil město Uherský Brod a klášter papežský nuncius Mons. Giovani Coppa. Při slavné mši svaté přečetl papežskou odpustkovou bulu ze dne 25. 9. 1997.
Poutě:
Hlavní pouť – neděle blíže k svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.)
Růžencová slavnost – první sobota a neděle v říjnu.
Duchovní správa: farnost
Turistické informace pro poutníky: z žel. stan. Hradčovice po staré silnici do Uherské Brodu – 7 km. Nejbližší žel. stan. Uherský Brod.
Poutní místo Blatnice a pak (od 11:00 min) Uherský Brod z archivu ČT
