(kraj Olomoucký, arcidiecéze olomoucká, děkanát Konice)
Pouť ke sv. Liborovi
Poloha: 23 km severozápadně od Prostějova do Konice a odtud do Jesence. Mapa.
Historie a popis poutního místa: barokní kostel sv. Libora (Liboria) v Jesenci byl postaven z odkazu zbožné šlechtičny Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina roz. ze Zástřizel. Její „sponzorské rozhodnutí“ věnovat zábrdovickému klášteru premonstrátů svůj statek v Jesenci pro financování nových kostelů ve Křtinách a v Jesenci vyplynul z vděčnosti za uzdravení vlastní i v rodině, na přímluvu Panny Marie Křtinské. Základní kámen jesenského kostela byl položen v r. 1711, hrubá stavba dokončena r. 1714, úprava interiéru pokračovala v dalších letech.
Architektem tohoto vznosného chrámu byl Giovanni Tencalla (1629–1702); kostel sv. Libora je zdrobnělinou a zjednodušenou autorovou variantou Tencallova nerealizovaného projektu pro jezuitský kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci vypracovaného kolem r. 1700.
Libor: toto jméno hovoří o tom, že jeho nositel je „libý a milý člověk“. Svatý Libor, světec z Le Mans, takovým skutečně byl. Je patronem biskupství Paderborn. V době svého episkopátu v Le Mans (od roku 348) nechal vystavět mnoho kostelů, obdarovával chudé a trestal hříšníky. Vypráví se o něm, že měl schopnost uzdravovat. Byl uctíván jako patron nemocných a proto se k němu dodnes modlí lidé, aby jim pomohl proti onemocnění bolestivými kameny. Zemřel 9. června roku 397 v Le Mans. Jeho ostatky byly přeneseny v roce 936 do Paderbornu do dómu Panny Marie, sv. Libora a sv. Kiliána. Hrobka však byla za třicetileté války vyloupena. 27. října roku 1627 se podařilo vzácné relikvie opět vrátit na původní místo.
Hlavní oltář zasvěcený sv. Liboru s řezbami ve tvaru rozhrnutého baldachýnu je barokní umělecké dílo neznámého mistra. Nad svatostánkem je umístěn obraz od holandského malíře A. Schoon Janse zobrazující sv. Libora, po stranách sochy znázorňující Víru a Lásku. Boční oltáře – Panny Marie, sv. Josefa, sv. Barbory a sv. Norberta – jsou zapuštěny do výklenků a zdůrazněny pilastrovým rámováním. Mohutná klenba umožnila baroknímu mistru Karlu Haringerovi z Olomouce (1686-1734) rozvinout umění v malbě. Jsou to výjevy ze života sv. Libora. Zámek, který souvisí s kostelem, byl postaven v roce 1711 a vystřídalo se v něm mnoho majitelů. Dnes byl vrácen řádu sester Dominikánek a slouží jako domov důchodců.
Pouť: neděle blíže k svátku sv. Libora (23. 7.)
Duchovní správa: Římskokatolická farnost, 79853 Jesenec č. 5. Duchovní správce má sídlo v Konici, tel.: 582396370, fajesenec@ado.cz , farnost.jesenec@atlas.cz
Titul kostela – kostel sv. Libora v Jesenci.
Turistické informace pro poutníky: ze žel. stan. Konice na západ po – č – 4 km, na Sládkově skále odbočit vpravo na Jesenec – 2 km. Varianta – po silnici Konice-Jesenec – 3 km. Nejbližší žel. stan. Jesenec.
Pouť ke kostelu v Jesenci je středoevropským unikátem
Zasvěcení farnosti, respektive farního kostela, svatému Liborovi není příliš rozšířené. Vlastně kromě biskupství Paderborn v severozápadním Německu se s ním ve střední Evropě můžeme setkat pouze v Jesenci na Prostějovsku.
Letošní pouť „k Libórkovi“, jak se v širokém okolí říká, připadla na 29. července. Patrocinium se zde slaví vždy až po svátku sv. Libora 23. července. Snad i díky neobvyklému patronovi je Jesenec poutním místem, kam každoročně míří poutníci z daleka.
Letos přijel také olomoucký biskup Josef Nuzík. Byl zde poprvé, ovšem dvě slavnostní mše svaté, které odsloužil před zaplněným kostelem, mu byly nepochybně důkazem, že svatý Libor má v Jesenci důstojné místo.
Patron dobré smrti, porozumění mezi národy i ochránce při problémech se žlučovými kameny, ledvinovou kolikou a horečkou zde má svůj svatostánek z období baroka. Základní kámen byl položen v roce 1711, v roce 1714 byla dokončena hrubá stavba. Další roky ještě trvala vnitřní výzdoba. Návrh stavby kostela se dlouhou dobu přisuzoval slavnému architektu Janu Blažeji Santinimu Aichelovi (1677–1723), to však bylo v 90. letech minulého století zpochybněno.
Po předchozím působení v sousední farnosti Kladky zde byl v letech 1926–1927 duchovním správcem i pozdější 9. biskup českobudějovický a od března 2018 také blahořečený P. Josef Hlouch.
(Hanácké noviny, mih, 27. srpna 2018)
