(kraj Pardubický, arcidiecéze olomoucká, děkanát Svitavy)
Pouť ke sv. Spasiteli (Salvátoru)
Poloha: 16 km JJV od Moravské Třebové. Mapa.
Farnost Jaroměřice
Poutní místo na stránkách obce
Historie Jaroměřic
Historie a popis poutního místa: jižně od Jaroměřic (připomínaných již 1075) vypíná se strmý kopec opředený lidovou pověstí o zlém duchu Kadrmanovi. V r. 1664 byl zde postaven kříž, u kterého se konaly pobožnosti. Kolem r. 1680 byla na témže místě postavena, majitelem jaroměřického panství Františkem Juliem Šubířem, rytířem z Chobině, jako poděkování za odvrácení morové nákazy a byl zasvěcen ochráncům proti moru: sv. Fabiánu, sv. Šebestiánu, sv. Rochu a sv. Rozálii.
Zakladatelem dnešní „Hory Kalvarie“ byl syn Šubířův František Michal Šubíř (1680–1738), který na poděkování za záchranu života při porodu své mladé ženy Johanky, chtěl rozšířit stávající kostel. Na doporučení františkánského poutníka ze Svaté země P. Jeronýma Veitha z Moravské Třebové, který na jaroměřickém kopci shledával určitou podobu s jeruzalémskou Golgotou, byl vybudován na místě původního, krásný barokní kostel titulu Povýšení Svatého Kříže a v den svátku 14. září 1713 vysvěcen.
Jeho ústředním bodem je hlavní oltář s obrazem Vykupitele (Salvátora) posvěcený v Římě v kostele ad Sancta Sanctorum („Svatyně svatých“), kde visí originál. Postupně byly vybudovány další sakrální objekty s mnoha biblickými upomínkami na Kristovu mučednickou smrt. Do poutního areálu obehnaného vysokou zdí se vchází branou, umístěnou mezi dvěma věžemi, nad ní je výjev, kterým Pilát ukazuje lidu ztýraného Krista – Ejhle člověk (Ecce Homo).
Pozoruhodná je křížová cesta, jejíž začátek je v Jaroměřicích u kostela Všech Svatých (14. stol.) v kapli umístěnou do západního rohu ohrazení, s křížem a nástroji Kristova umučení, tzv. Pilátův dům. Trasa pokračuje po svahu kalvárského kopce (modrá značka) kolem sedmi zastavení (IX) u kostela (X, XI). V kostele je to zvláštnost proti běžné křížové cestě se XIV zastaveními; byla pro ni i jiná pobožnost.
Mimo ohrazený poutní areál vybudoval zakladatel v blízkosti druhou stavbu v půdorysném tvaru ondřejovského kříže: dvě ramena (k Jaroměricím) tvoří farní budovu, ve třetím křídle je Loretánská kaple P. Marie Ustavičné Pomoci s vlastní Loretou po straně. Pod kaplí je hrobka ve které byli pochovávání duchovní z Kalvárie a další zde působící osoby. Základní kámen ke stavbě byl položen 24. května 1730.
V duchu barokní pobožnosti byly pro Kalvárii získány ostatky sv. Feliciana (1735) mučedníka z doby prvních křesťanů z katakomb a založeno Arcibratrstvo Nejsvětějšího Vykupitele (účel duchovní a sociální). Obdobný spolek – kromě Říma – byl ještě v Krakově. Býval zde i sbor choralistů (hudba, služba v kostele aj.).
Poutní tradice je značná – dá se doložit až 140 míst odkud skupiny poutníků přicházely, nebo později přijížděly; značný počet byl i německých poutníků. Josefinským zákazem poutí tyto na čas ochably (kostel zůstal zachován), ale neustaly a pokračují dodnes. Hora Kalvaria vstoupila i do literatury historickým románem Svítání od jaroměřického spisovatele Dr. Frant. Odvalila (1927). Poutníku, který žiješ na přelomu tisíciletí, obklopený technickými vymoženostmi, pokus se jednou přijít na poutní místo per pedes jako v dobách apoštolských s cílem spolehlivého nalezení hlubiny všech ctností na místech k tomu určených.
Poutě: v neděli na slavnost Seslání Ducha Svatého a v neděli blíže k svátku Povýšení Svatého Kříže (14. září).
Turistické informace pro poutníky: přístup je z žel. stanic Jevíčko, Jaroměřice a Biskupice u Jevíčka.
Poutní areál v Jaroměřicích je jako malý Jeruzalém, pořad Českého rozhlasu
