Antonín Šuránek
(29. května 1902 – 3. listopadu 1982)
Narodil se 29. května 1902 v Ostrožské Lhotě v rodině Martina a Anny, rozené Vaňkové, jako předposlední ze šesti sourozenců. V deseti letech mu zemřela matka. Obecnou školu navštěvoval ve svém rodišti, měšťanskou v sousedním Uherském Ostrohu. Klasické gymnázium vystudoval v Uherském Hradišti a maturoval zde v roce 1922. Ještě v témže roce začal studovat teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci a kněžské svěcení přijal 5. července 1926.
Po tříletém kaplanském působení ve Slatinicích u Olomouce byl v roce 1929 povolán do kněžského semináře v Olomouci a ustanoven spirituálem. Když na počátku protektorátu vyhnalo gestapo bohoslovce ze semináře a poslalo je na nucené práce do Německa, byl s nimi i s jejich rodiči v trvalém písemném styku. Pro zbytek bohoslovců, kteří ze zdravotních důvodů nebyli na práce nasazeni, zařídil náhradní vyučování a pokračoval ve výchovné práci. S jejich pomocí posílal nasazeným bohoslovcům látku k rozjímání. Od roku 1939 do r. 1950 vždy o prázdninách veřejně působil na poutním místě u sv. Antonínka nad Blatnicí.
Po válce se P. Šuránek vrátil jako spirituál do semináře a učil i na teologické fakultě, kde roku 1946 získal doktorát teologie. Protože po roce 1948 odmítl vyučovat na nově zřízeném a státem kontrolovaném semináři v Praze, později přeloženém do Litoměřic, byl poslán jako kaplan do Velkého Ořechova u Uherského Brodu.
Počátkem července 1951 byl v kroměřížské nemocnici hospitalizován se zápalem plic. Přestože jeho zdravotní stav byl vážný, byl v nemocnici zatčen a bez sdělení důvodů převezen do internačního kláštera v Želivě. Po propuštění v říjnu 1955 začal pracovat jako dělník ve štramberské vápence a zůstal zde až do odchodu do penze r. 1962. Bydlel poté u svého bratra Josefa v Uherském Hradišti.
V září roku 1968 byl znovu povolán do funkce spirituála v obnoveném olomouckém semináři a mohl se vrátit i na Sv. Antonínek. V roce 1970 byl však přinucen ukončit své veřejné působení. Na základě intervence blatnického faráře byl pověřen prozatímním duchovním správcem v Blatničce. I zde se intenzivně věnoval pastorační činnosti. Jeho vliv, a to nejen na věřící, byl tak velký, že normalizovaná státní správa neviděla jinou možnost, než mu v roce 1975 opět odebrat státní souhlas.
Z Blatničky se přestěhoval nejdříve do Uherského Hradiště a později se svým synovcem P. Antonínem Dominikem pobýval na farách v Liptáni, Písařově a Ludgeřovicích. Zemřel 3. listopadu 1982 v nemocnici v Ostravě-Petřkovicích a byl pochován ve svém rodišti, v Ostrožské Lhotě.
Proces blahořečení P. Antonína Šuránka zahájilo olomoucké arcibiskupství 3. května 1996 a po 43 zasedáních jej ukončilo 21. září 1999. Shromážděný písemný materiál v rozsahu přes 3 tisíce stran byl poté odeslán do Říma Kongregaci pro blahořečení a svatořečení, která potvrdila platnost procesu dne 3. června 2000. Nyní se vypracovává odborná pozice o životě a hrdinských ctnostech, vyžaduje se však ještě potvrzení jeho svaté pověsti na základě vyslyšení proseb a alespoň jednoho zázraku na jeho přímluvu.