Jan XI. (XII.), Železný

kardinál

1416–1430

Šťastnou volbu vykonala kapitula 21. září 1416, když svou většinou postulovala dosavadního litomyšlského biskupa Jana Železného proti menšině a proti králi, kteří si přáli oblíbence králova, Alše z Březí.

Jan pocházel z rodu Benešoviců. Byl přímé, energické a bezelstné povahy a přitom byl značně diplomaticky zkušený, takže byl jedním z nejlepších církevních diplomatů, jaké kdy naše země měly.

Od počátku se stavěl proti vzmáhajícímu se husitství; na kostnickém koncilu vystoupil proti Janu Husovi jako hlavní žalobce.

I když byl kapitulou postulován, zdálo se, že odpor mocné šlechty a panstva jej přinutí k rezignaci ve prospěch Alše. On však energií sobě vlastní vymohl jak u papeže, tak i u krále své potvrzení v Olomouci a Alšovo jmenování biskupem v Litomyšli.

Jako biskup olomoucký se postavil vší silou, s oporou v části kapituly a u dolanských kartuziánů, proti dravému přívalu, jenž se valil do jeho diecéze, a osobně bojoval proti husitům v čele svých manů a žoldnéřů; odtud jeho příjmení Železný, protože biskup Jan byl i statečný voják.

Zatímco v Čechách byly husitskými bouřemi oba biskupské stolce povaleny, olomoucký prestol se udržel a husitský rozkol tam nezakořenil jako v Čechách. Jediný čin, který zde husité vykonali, bylo zpustošení velehradského kláštera a upálení šesti cisterciáků s opatem Janem přímo v kostele v únoru 1421.

Téhož roku zvolila pražská metropolitní kapitula Jana Železného administrátorem pražské arcidiecéze.

Marně se snažil s uherskou a rakouskou pomocí vznikající nebezpeční zničit. Za neúnavné hájení práv katolické církve ho papež vyznamenal v roce 1426 kardinálským purpurem – jako prvního kardinála olomouckého.

Až ke konci svého episkopátu mohl odložit brnění a zbroj a zaměřit se na obnovu víry ve své diecézi. Přesto však došlo k velkému pronásledování katolického duchovenstva kališníky, před nimiž i Jan uprchl do Uher. Král Zikmund mu nabídl uprázdněné vácovské biskupství a Jan požádal papeže o dispenz, aby je mohl obsadit.

Dispenz přišla, ale kardinál Jan zemřel v Ostřihomi 9. října 1430, kde pobýval se svou konsistoří.

Byl pohřben ve Vácu v nynějším františkánském kostele.