Přinášíme svědectví studentky Markéty z Vilémova o její osobní zkušenosti s projektem Propojeni.
Jsem studentka vysoké školy, pocházím z Konicka a patřím do malé farnosti Vilémov, kde jsme v podstatě všichni jedna velká rodina. Vedle života ve své domovské farnosti se také aktivně zapojuji do služby jako animátorka v našem děkanátu.
Do projektu PROPOJENI jsem se zapojila hlavně proto, že se mi moc líbí ta hlavní myšlenka: že o naší společné budoucnosti můžeme rozhodovat dohromady, skrze komunikaci a diskusi o různých tématech. Přijde mi, že se tímhle projektem strašně posiluje vědomí, že jako církev tvoříme jednu velkou Boží rodinu. To mě na tom vlastně oslovilo nejvíc, a proto jsem do toho šla. Jsem člověk, co velmi rád diskutuje o vážných věcech, a ještě radši naslouchám druhým, když můžu zjistit, jak o jedné věci přemýšlí víc lidí.
V naší skupince jsme generačně dost daleko od sebe, takže se některé naše názory přirozeně liší. Ale vůbec to neberu jako nevýhodu. Naopak! Přijde mi to jako skvělá realita života a baví mě, že se můžeme vzájemně od sebe učit. Je super zjišťovat, jak na stejnou věc pohlíží starší nebo mladší generace, trochu se tím vzdělat a třeba i změnit svůj vlastní, občas konzervativní názor. Navíc tím, že jsme v té naší farní rodině všichni propojení a známe se, nebereme své názory povrchně a už vůbec ne ofenzivně. Nasloucháme si s úctou.
Když se spolu teď zamýšlíme nad otázkami v jednotlivých pilířích, mám pocit, že do té velké neznámé budoucnosti, která v nás občas budí obavy, vstupujeme dohromady a s nadějí, že to spolu zvládneme. Dokud budeme fungovat jako rodina a budeme se k sobě tak chovat, vím, že ať nastane jakákoliv změna, dokážeme se jí přizpůsobit a neztratíme hlavu. Na celý projekt koukám hodně pozitivně a věřím, že „Propojeni“ může přinést spoustu dobrého a taky naději pro malé farnosti, jako jsme my – že v tom velkém světě nejsme jako křesťané sami.
Markéta z Vilémova
