Můj bratr si mě vybral jako svědka na svém svatebním obřadu. Poprvé jsem vstoupil do kostela a hned se zúčastnil mše svaté, vzpomíná pro rubriku Zkušenosti s Bohem Radek na moment, který v něm započal postupnou životní změnu.
Mám tři děti a krásnou a milou ženu. Pocházím z ateistické rodiny. Nikdy v mládí jsem nebyl veden k víře. Své mládí, dospívání i ranou dospělost jsem prožil bez jakékoli interakce s Bohem.
Naše město mám rád – je malebné a s velice zajímavou historií. Uprostřed města se nachází kostel. Vždy jsem věděl, kde přesně stojí, ale nikdy jsem touhu ani odvahu do něj vstoupit neměl. Možná hrála roli i jistá dávka ostychu. Považoval jsem jej za vznešený prostor, do kterého nejsem hoden vstoupit. Až přece jednou, bylo to roku 2014. Můj bratr si mě vybral jako svědka na svém svatebním obřadu. Poprvé jsem vstoupil do kostela a hned se zúčastnil mše svaté. Nemyslím, že to byl moment, který by ve mně něco zlomil, ale ukázal mi jistou cestu. Začal jsem se více zajímat o to, co jsem vlastně viděl a čeho jsem se to vlastně zúčastnil. Setkával jsem se s lidmi s různými životními příběhy, kteří také postupně, až během dospělého života, došli k víře. Snažil jsem se na věci vytvářet vlastní názor a pochopit je. Zajímal jsem se o víru více a více. Něco ve mně toužilo stát se taky součástí tohoto krásného společenství, proto jsme společně s manželkou zahájili přípravu na křest až v dospělém věku po narození prvních dvou dětí. Datum křtu a zároveň prvního svatého přijímání jsme měli společně v roce 2022. Jsem rád, že jsme s manželkou absolvovali tuto krásnou cestu.
Radek
