Zde jsem si uvědomil význam společenství pro růst osobní víry, říká pro rubriku Zkušenosti s Bohem Vojtěch o víkendu v Rajnochovicích, který prohloubil jeho víru.
V současné době studuji učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy. Současně pracuji v nemocnici na částečný úvazek jako všeobecná sestra, kde se setkávám s lidskou křehkostí, bolestí, ale také se solidaritou a nadějí. Tyto zkušenosti mě vedou k zamyšlení nad základy lidské důstojnosti a nad tím, jak důležité je mít život ukotvený v Bohu.
Narodil jsem se do katolické rodiny, rodiče mě brzy po narození nechali pokřtít a od dětství mě vedli k víře v Boha. S postupujícím věkem se moje víra postupně formovala, přerůstala do osobního vztahu s Bohem. Cennou zkušeností byl pro mne společný duchovní víkend v Rajnochovicích ve společenství věřících vrstevníků. Společné modlitby, liturgie, rozhovory i prostá bratrská blízkost obohatily moji víru a prohloubily ve mně touhu být jejím svědkem pro druhé. Zde jsem si uvědomil význam společenství pro růst osobní víry a že Duch svatý působí nejen v tichu osobní modlitby, ale i uprostřed lidí, kteří se navzájem podporují.
Vnímám, že Duch svatý člověka vede k odvaze, trpělivosti a k tomu, aby vnášel pokoj do každodenních situací všedního života. V mé profesi zdravotníka je toto velmi— je toto vedení mimořádně důležité. Při péči o nemocné lidé často potřebují nejen odbornou pomoc, ale i lidskou blízkost a laskavé slovo.
Vojtěch
