„… pomazali Davida za krále nad Izraelem“ (2 Sam 5,1)
I král David je předobrazem Ježíše Krista, který je Králem a Pánem celého světa, dějin a vesmíru. Jak velká věc tedy je to, že od svatého křtu tento král přebývá v srdcích pokřtěných, jak velká věc je to, že v každé mši svatou zpřítomňuje svoji oběť na kříži a své zmrtvýchvstání, abychom tu jeho „křestní“ přítomnost v nás stále svatým přijímáním aktualizovali a posilovali, jako se posilovali „manou“ – chlebem z nebe Izraelité na cestě pouští do zaslíbené země. Jak bychom si těchto darů měli vážit!
