Rok 2025 je pro katolický svět mimořádný – je to rok svatý nebo také jubilejní. Papež František ho navíc zasvětil tématu naděje, kterou nejen v dnešní době potřebuje každý člověk. Církev tak nabízí všem lidem jedinečnou příležitost zastavit se a načerpat sílu na vybraných místech.
V olomoucké arcidiecézi, která pokrývá větší část území Olomouckého kraje, celý Zlínský kraj a části okresů Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vyškov a Hodonín, lze po celý letošní rok navštívit šest takzvaných jubilejních kostelů. Jsou to nejen cenné architektonické památky, ale především prostory, kde může každý prožít hluboké duchovní okamžiky a načerpat novou naději do života – ať už je věřící, nebo jen hledá klid a inspiraci.
Vedle toho slouží tato místa v rámci Svatého roku také jako místa setkávání pro různé profesní a stavovské skupiny. Jubilejní poutě zvou například lidi se zdravotním postižením, podnikatele, novináře, učitele nebo politiky. Setkání umožňují účastníkům společně prožít bohoslužby, chvíle ztišení a neformální rozhovory, které přispívají k obnově smyslu povolání a načerpání nové energie. Účast na těchto akcích je otevřena všem, kdo hledají společenství a duchovní povzbuzení, přehled jednotlivých akcí lze najít zde.
Katedrála sv. Václava v Olomouci
Na románských základech z 12. století vznikla v 19. století současná budova katedrály sv. Václava, přestavěná v novogotickém slohu. Hlavní věž dosahuje výšky 102 metrů, což z ní činí druhou nejvyšší kostelní věž v České republice. V interiéru jsou zachovány gotické pilíře z 13. století a fresková výzdoba od Jana Kryštofa Handkeho.
Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku
Barokní stavba z 17. a 18. století s neobvyklou orientací: průčelí je pootočeno směrem k mateřskému klášteru premonstrátů na Hradisku v Olomouci. Jedná se o barokní architekturu s dvouvěžovým průčelím a bohatě zdobeným interiérem. Na výzdobě se podílel například Jan Kryštof Handke. V roce 1995, kdy toto místo navštívil papež Jan Pavel II., byla povýšena na baziliku minor.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně
Barokní stavba pochází z let 1721–1748, jejím architektem byl Josef Ignác Cyrani z Bolleshausu. Vnitřní výzdoba byla dokončena v závěru 19. století. Nejen díky malebnému okolí a okolní přírodě na vrcholku hory patří mezi nejnavštěvovanější poutní místa naší země.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě
Velehradská bazilika má pozdně románské počátky z počátku 13. století, po požárech v 15. a 17. století získala současnou barokní podobu podle návrh architekta Giovanniho Pietra Tencally. Interiér je zdoben freskami a barokními oltáři, zachovaly se v něm rovněž bohatě vyřezávané chórové lavice. Zpřístupněno je rovněž románské podzemí baziliky.
Poutní kostel Panny Marie Sněžné na Provodově
Jednolodní barokní stavba ve svahu nad obcí Provodov, v místě zvaném Malenisko, pochází z poloviny 18. století a vznikla rozšířením původní kapličky. Zasvěcena je Panně Marii Sněžné, oltářní obraz neznámého autora nicméně zobrazuje Matky Boží kojící, což je námět v zemích na sever od Alp zcela ojedinělý.
Poutní kostel Povýšení sv. Kříže na Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka
Poutní areál Kalvárie nad Jaroměřicemi u Jevíčka tvoří soubor barokních památek z počátku 18. století, od roku 2018 jsou zapsány jako národní kulturní památka. Zahrnuje kostel Povýšení sv. Kříže a další objekty jako kapli hrobu Panny Marie, kapli betlémskou a Božího hrobu nebo budovu kněžské rezidence s loretánskou kaplí.
Nenechte si ujít příležitost navštívit tato výjimečná místa v rámci Svatého roku 2025. Ať už hledáte duchovní povzbuzení, architektonické zážitky nebo jen chvíli klidu a inspirace, těchto šest jubilejních kostelů vám nabídne bohatý program i možnost prožít nezapomenutelné momenty.
