V olomoucké arcidiecézi proběhlo v říjnu roku 2024 trojí sčítání účastníků nedělních bohoslužeb. Již v minulých měsících byly zveřejněny částečné výsledky i s přehlednými grafy. Nyní z podnětu pastorační rady diecéze zveřejňujeme kompletní výsledky za všechny farnosti. Obsahují jak počet účastníků, tak jejich věk nebo počet mší svatých v jednotlivých farnostech.
Diskuzi nad výsledky sčítání se věnovali také členové pastorační rady při svém setkání. Sdíleli zde své postřehy a zamyšlení, pojmenovali výzvy, které před celou arcidiecézí leží, a nabídli i povzbuzení k hledání nových cest.
(Úplné výsledky sčítání účastníků nedělních bohoslužeb v olomoucké arcidiecézi z roku 2024 si lze ve formátu PDF stáhnout a prostudovat na tomto místě.)
Výzva k obnově
Mnozí členové rady vnímají zveřejněné výsledky jako jasnou výzvu. Ukazuje se, že účastníků bohoslužeb sice postupně ubývá, ale zároveň se v církvi rodí nová, živá společenství, kde bije srdce a žije víra. Právě zde, zevnitř, podle nich začíná skutečná obnova křesťanského života – návratem k podstatě, k osobnímu vztahu s Bohem, k formaci, vzdělávání, sdílení ve společenství a propojení generací. „Výsledky by nás měly povzbudit k obnově osobního křesťanského života: k reflexi, jsem-li já sám skutečně svědkem Vzkříšeného, který svým příkladem živé víry zapaluj druhé,“ zaznělo. Jiný hlas dodal: „Věřím, že právě v menších společenstvích různých věkových kategorií dostaneme odpovědi od Pána na otázky k nové evangelizaci.“
Osobní svědectví a nová evangelizace
Opakovaně zazněla výzva k osobnímu svědectví a k autentickému hlásání evangelia v každodenním životě. „Jsme tu, abychom šířili radost z Boha, jak nám to opakovaně připomínal také papež František.“ Zazněl i apel: „Namísto ukazování prstem a hledání důvodů, proč něco jinde funguje a u nás ne, soustřeďme se a ukazujme jednoduše na Ježíše Krista a na to, jak mu dát více prostoru ve svém životě.“ Jednota s Kristem, touha po svatosti, život ve světě, ale ne ze světa – to jsou podle členů rady postoje, které mohou být pro dnešní svět přitažlivé, aby se o křesťanech opět říkalo: „Podívejte, jak se milují.“
Struktura diecéze a rozdíly mezi farnostmi
Někteří členové rady upozorňovali na rozdílnosti mezi jednotlivými farnostmi – ať už v počtu věřících, nebo v životaschopnosti místního společenství. Bylo by však chybou farnosti hodnotit jen podle nich. „Existují farnosti malé počtem, ale bohaté na různé aktivity, zatímco jiné, i když početnější, mohou být pastoračně slabé.“ Výsledky proto podle nich nelze použít k jednoduchému hodnocení jednotlivých farností, ale ukazují na hlubší otázku: Co je klíčové pro fungující společenství věřících? A jak má dnes vlastně vypadat farnost? Přesto jsou výsledky jedním z impulsů ke změně struktury diecéze, která bude odpovídat aktuální situaci a potřebám.
Potřeba hlubší analýzy i celkové vize
Z několika stran zazněla potřeba hlubší analýzy toho, jak se víra v naší diecézi skutečně žije. „Víra je dar, který jsme přijali v konkrétní době – a ta doba se mění. Analýza musí být hlubší a bude to úkolem diecézního pastoračního centra.“ Kromě statistiky je třeba slyšet i hlas lidí, naslouchat, co Duch říká církvi dnes. Právě z naslouchání věřícím v synodálním procesu i z rozhovorů s kněžími nyní pastorační rada připravuje pastorační vizi arcidiecéze.
Hledání pramenů živé vody
Přes všechna varování a otázky, které ze sčítání vyplývají, se v diskuzi ozývala i slova povzbuzení. Mnozí vyjádřili radost z existujících společenství, která žijí víru s radostí a přinášejí ji do různých oblastí života. Tato společenství jsou podle nich „prameny živé vody“ – a cílem by mělo být je navzájem propojovat, aby se z nich stal proud Kristovy lásky, který plyne z jeho Srdce.
Svědčit i mimo kostel
Výsledky sčítání jsou podle arcibiskupa Josefa Nuzíka, který se k nim vyslovil již při zveřejnění prvních dat v polovině března, podnětem k zamyšlení a výchozím bodem k proměně arcidiecéze i lidských srdcí. „Mimo jiné nám připomínají, že i když je chrám výsostným místem pro setkání člověka s Bohem, musíme o něm svědčit také na jiných místech. Pokud budeme bohatství víry vkládat do svých rozhovorů, názorů a pravidel pro život, bude se otvírat také cesta k vrcholnému setkání v kostele,“ říká.
K úvahám podle něj vede také skutečnost, že i několik let po skončení pandemie část věřících dosud sleduje bohoslužby pouze on-line, bez osobní účasti. „Tento způsob slouží pouze lidem věkem pokročilým a vážně nemocným, kteří se do kostela a do společenství věřících nemohou dostavit osobně. Stále platí Ježíšova slova: ‚Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich,‘ a při tomto pohodlnějším způsobu nelze zakoušet živého Krista a církev stejně,“ upozorňuje olomoucký arcibiskup.
Diskuze o smyslu a poslání církve
Analýza výsledků sčítání je podle arcibiskupa Nuzíka předmětem debat, které vede s kněžími jednotlivých děkanátů při děkanátních poutích za obnovu rodin a nová duchovní povolání. „Rozvíjí se zde poměrně živé diskuze o smyslu a poslání církve i o tom, co to vlastně je farnost. Kněží si uvědomují, že dosavadní model a způsob fungování farnosti v některých místech dosluhuje,“ říká olomoucký arcibiskup a dodává: „Dostáváme se například k úvahám o tom, že kněží se budou více zapojovat do takzvané kategoriální pastorace mimo vlastní farnost a dny, kdy nejsou s farníky, využijí právě pro péči o různé specifické skupiny věřících.“
A výsledky mezitím prodiskutovala také arcidiecézní kněžská rada. Její členové navrhli vytvoření týmu, který se této pastorační proměně arcidiecéze bude věnovat naplno. Bude proto jmenován kněz jako biskupský vikář s tímto posláním, vytvoří si potřebný tým a celý proces povede. Podrobnosti o zřízení tohoto pracoviště v rámci diecézní kurie budou oznámeny v nejbližší době.
