V dospělosti jsem byla ke své víře vlažná, ale můj muž mi ukázal, co znamená žít s Bohem naplno. Tak začala má duchovní obnova, vypráví pro rubriku Zkušenosti s Bohem Eva.
Pocházím z věřící rodiny, kde jsme chodili do kostela pravidelně, přijala jsem i svátosti. V dospívání mě ale víra přestala zajímat. Kostel jsem navštěvovala jen o svátcích a při významných událostech a k Bohu jsem se obracela jen v těžkých chvílích, když jsem potřebovala pomoc nebo útěchu.
Když jsem se vdala, bylo mi přesto jasné, že chci naše děti vychovávat ve víře, jak to dělali moji rodiče. Můj muž nebyl příliš praktikující, a proto mě překvapilo, když sám navrhl, že bychom mohli začít chodit na mše pravidelně. Začal se o víru víc zajímat, každý večer začal číst Bibli a často se mnou mluvil o tom, co četl a co ho oslovilo. Viděla jsem, jak ho víra proměňuje, a jeho nadšení mě nakazilo.
Začali jsme se spolu modlit a já jsem si uvědomila, jak moc jsem potřebovala duchovní oporu. Přihlásila jsem se na duchovní obnovu v naší farnosti, kde jsem znovu přijala svátost smíření a objevila radost z modlitby. Když můj muž přijal svátost biřmování, byla to pro naši rodinu velká událost.
Dnes společně vedeme naše děti k Bohu a objevujeme radost z každodenní víry. Díky svému muži jsem pochopila, že Bůh je vždy s námi, i když ho třeba někdy přehlížíme. Je krásné vidět, jak se naše rodina stala místem, kde víra roste a posiluje nás všechny.
Eva
