NAVRCHOLU.cz
Skip to main content

Až po čase jsem si uvědomil, jak moc Boha potřebuju a kolik mi dává

By Publikováno 14. 8. 2024 Aktuality, Zkušenosti s Bohem

U víry mě silně držela skupina lidí se stejnou vírou, kteří se dokáží radovat i bez alkoholu, a také chvíle s Bohem, popisuje pro rubriku Zkušenosti s Bohem Tonda.

K víře mě přivedli moji rodiče. Už odmala mě k ní směřovali a zvládli i část mého života, kdy se mi do kostela moc nechtělo. Moje opravdová víra přišla asi právě po tomto věku. Začal jsem se stýkat s křesťanskou mládeží. S místní partou mladých jsme i založili takové naše malé společenství, které jsme si nazvali „Okenáři“. Ze začátku jsme do našich setkání nezapojovali modlitbu, spíš jsme se bavili a tančili. I tak mě to u víry silně držela tato skupina lidí se stejným kořenem víry, kteří se dokáží radovat i bez alkoholu.

Později ale přišla fáze, kdy jsem se ptal, co jsem to za blázna – a když jsem se na sebe podíval pohledem ateistů, tak jsem asi i byl. Blázen pro Boha. Každou neděl jít něco uctívat a ani nevědět, jestli existuje. Ale já Ho stále cítil v každé modlitbě, v každém setkání s Okenáři, s každým příjezdem na Archu do Rajnochovic, s každým otevřením Bible.

Na doporučení kněze jsem začal pravidelně číst evangelium: každé ráno po cestě do školy, z čehož se stala i moje rutina. Začal jsem se modlit breviář a chvíli na Boha jsem aktivně vyhledával mezi povinnostmi. Chvíle s Bohem mě vedly ještě dál, začal jsem se víc modlit a nebál jsem se o Bohu mluvit se svými nevřícími spolužáky. Víkend v Rajnochovicích mě nabil energií ze setkání s dalšími mladými lidmi.

O letních prázdninách jsem ale zažil takový zkrat. Přestal jsem mít každodenní povinnosti, které se proměnily za prázdninový režim, a z mého života vypadl i čas pro Boha. A až po delší době jsem si opravdu uvědomil, jak moc ho potřebuju a jak moc mi dává. Chyběla mi radost a všechno jsem se snažil zvládnout sám, až jsem si nakonec uvědomil, že On mi může pomoct. Začal jsem se modlit a vracet se na jeho cestu. Nečekal bych, jak úžasné to bude.

Mým dalším cílem je být Božím služebníkem. Chci dál vést kluky ve skautu, pomáhat v místním společenství a tam, kde mě bude třeba. Chci přijímat lásku od Boha a dávat ji tam, kde budu moct. Chci si vzít moji skvělou holku, chci mít zdravou a šťastnou rodinu, o kterou se budu starat a se kterou večer společně pokleknu před křížem a budu za ni děkovat.

Tonda