Tisková kancelář Svatého stolce zveřejnila 9. července 2024 „Instrumentum laboris“. Dokument, kterým se bude řídit druhé zasedání XVI. generálního shromáždění synody v říjnu tohoto roku, se zaměřuje mimo jiné na potřebu transparentnosti a zodpovědnosti a na roli žen v církvi.
Jak být synodální církví v misijním poslání? To je otázka, která je jádrem Instrumenta laboris pro nadcházející zasedání biskupské synody, které se bude konat od 2. do 27. října 2024.
Půjde o druhé zasedání XVI. generálního shromáždění, které bude následovat po zasedání v roce 2023. Dnes zveřejněný dokument, představený v Tiskové kanceláři Svatého stolce, nenabízí žádné předem připravené odpovědi, ale spíše ukazatele a návrhy. Ty se týkají toho, jak může církev jako celek reagovat na potřebu synodálního poslání. To znamená být církví bližší lidem, méně byrokratickou, kde jsou všichni pokřtění, v rámci svých různých poslání a rolí, spoluodpovědní a účastní se jejího života.
Dokument je strukturován do pěti částí: úvod, základní části a tři hlavní části.
Úvod připomíná dosavadní cestu a vyzdvihuje již dosažené milníky, jako je například rozšířené používání synodální metodiky duchovního rozhovoru.
Základy se pak zabývají chápáním synodality, která je vnímána jako cesta obrácení a reformy. Zdůrazňuje se, že ve světě poznamenaném rozdělením a konflikty je církev povolána být symbolem jednoty, nástrojem smíření a naslouchání všem, zejména chudým, utlačovaným a menšinám.
Základy rovněž poskytují dostatečný prostor úvahám o úloze žen ve všech oblastech života církve a zdůrazňují potřebu plněji uznat jejich charisma a poslání. „Bůh si vyvolil ženy jako první svědkyně a zvěstovatelky Vzkříšení, proto se na základě křtu těší plné rovnosti, dostává se jim stejného obdarování od Ducha a jsou povolány ke službě Kristovu poslání.“
„V některých kulturách,“ konstatuje Instrumentum laboris, „je stále silně přítomen princip machismu, a proto druhé synodální zasedání vyzývá k širší účasti žen v procesech církevního rozlišování a ve všech fázích rozhodovacích procesů spolu s širším přístupem k odpovědným pozicím v diecézích a církevních institucích, stejně jako v seminářích, institutech a teologických fakultách, a zvýšení počtu žen soudkyň ve všech kanonických procesech.“
Návrhy se týkají také zasvěcených žen. Dokument zdůrazňuje potřebu většího uznání a podpory jejich života, stejně jako jejich zaměstnávání na odpovědných pozicích.
Pokud jde o přijímání žen do diakonátu, Instrumentum laboris uvádí, že některé místní církve o to žádají, zatímco jiné opakují svůj nesouhlas. Poznamenává se, že toto téma nebude předmětem práce v říjnu tohoto roku, ale je správné, aby teologická reflexe pokračovala. V každém případě se v úvahách o úloze žen zdůrazňuje vůle posílit všechny služby vykonávané laiky (muži i ženami) a také se konstatuje požadavek, aby se náležitě vyškolení laici a ženy podíleli na hlásání Božího slova, a to i při slavení eucharistie.
Po úvodu a základech se Instrumentum laboris zaměřuje na vztahy, které církvi umožňují synodální poslání: tedy vztahy s Bohem Otcem, mezi bratry a sestrami a mezi církvemi.
Z místních církví také zaznívá hlas mladých lidí, kteří požadují církev, která není tvořena strukturami ani byrokracií, ale je založena na vztazích, které jsou prožívány a oživovány změnami a novými cestami. Z tohoto pohledu bude moci říjnové shromáždění analyzovat návrh na vytvoření nových služeb, jako je služba „naslouchání a doprovázení“.
Tyto vztahy by pak měly být rozvíjeny křesťanským způsobem po cestách formace a „společného rozlišování“, které církvím umožní přijímat vhodná rozhodnutí, vyjadřující odpovědnost a účast všech. Instrumentum laboris potvrzuje, že v prolínání generací existuje „škola synodality“. Všichni, slabí i silní, děti, mladí i staří, mají co přijímat a co dávat.
Pracovní dokument se dále zabývá transparentností a odpovědností v církvi. Tento požadavek vznikl z důvodu ztráty důvěryhodnosti v důsledku finančních skandálů a sexuálního a jiného zneužívání nezletilých a zranitelných osob. Nedostatek transparentnosti a odpovědnosti podporuje klerikalismus. Synodální církev vyžaduje kulturu i praxi transparentnosti a odpovědnosti, které jsou nezbytné pro posílení vzájemné důvěry, jež je nutná pro společnou cestu a spoluzodpovědnost v zájmu společného poslání.
Odpovědnost a transparentnost se dotýkají také pastoračních plánů, metod evangelizace a toho, jak církev respektuje důstojnost lidské osoby, například pokud jde o pracovní podmínky v jejích institucích.
Církev by měla zaručit zveřejňování výroční zprávy jak o hospodaření s majetkem a zdroji, tak o plnění úkolů, včetně doložení iniciativ podniknutých v oblasti ochrany (ochrana nezletilých a zranitelných osob).
V pracovním dokumentu se nabádá k překonání jakéhosi statického vidění církve. Do tohoto kontextu jsou zasazena velká témata ekumenického, mezináboženského a kulturního dialogu.
Instrumentum laboris končí výzvou pokračovat v cestě jako „poutníci naděje“ s ohledem na Jubilejní rok 2025.
Zdroj: www.cirkev.cz
