Jako náctiletý jsem duchovní prázdnotu chtěl zaplnit východními filozofiemi a experimenty s drogami a až s příchodem dcery jsem si vybral křesťanského Boha, svěřuje se pro rubriku Zkušenosti s Bohem Martin.
Jako dítě školou povinné jsem do náboženství nechodil a ani rodiče mě k víře nijak nevedli. Návštěvy kostela pro mne ale nebyly úplně neznámé, občas jsem třeba šel na mši s prarodiči, abych je potěšil. Samozřejmě jsem celému tomu dění při bohoslužbě vůbec nerozuměl, nechávalo mě to lhostejným, spíše jsem měl takový stísněný pocit a strach ze smrti. Jako náctiletý jsem začal pociťovat duchovní prázdnotu a vydal se na cestu hledání. Nezačal jsem ovšem křesťanstvím, ale tehdy v 90. letech 20. století moderními východními filozofiemi nebo učením dávných civilizací jihoamerických Indiánů. K tomu patřily i experimenty s různými typy drog.
Vše se změnilo narozením první dcery, kdy tzv. duchovní experimenty musely stranou a já se, bohudíky, musel začít zabývat skutečným životem. Když bylo dceři pět let, zatoužila přítelkyně po církevním manželství a já souhlasil. Během přípravy na tuto svátost jsme se rozhodli, že při obřadu pokřtíme naši dceru a sami přijmeme první svaté přijímání – den plný svátostí.
Pár let uplynulo a já jsem zrovna prožíval další duchovní krizi. Byla doba covidových lockdownů a já nějak nevěděl, kam dál. Napsal jsem knězi, že bych potřeboval svátost smíření. Při zpovědi jsem mu řekl, že pociťuji touhu posílit a upevnit víru v Boha, třeba nějakou duchovní obnovou. Nabídl mi přípravu na svátost biřmování. Velice se mi ulevilo a ta „temná noc“ ve mně začala ustupovat. Hodně věcí se začalo měnit a já začal intenzivně zažívat živého Krista.
Má cesta konvertity ke křesťanskému Bohu byla klikatá, ale nyní už vím, že Bůh chtěl, abych poznal, co jsem měl poznat, a sám se rozhodl, co je pravé pro mne. Vybral jsem si Jeho a On si vybral mne. Vlastně to ani jinak být nemohlo. Po sinusoidách dál kráčím vstříc víře a k Bohu. Objevil jsem hlubokou moudrost křesťanských duchovních, křesťanské literatury, filozofie a mystiky. Upřímné Bohu díky.
Martin
