Dřív jsem se k Bohu obracel, jen když jsem něco potřeboval, dnes ale vím, jak je život nádherný, když člověk bere Desatero jako návod ke krásnému životu, říká pro rubriku Zkušenosti s Bohem Vladimír.
Byl jsem pokřtěn jako dítě a absolvoval první svaté přijímání. Ovšem k Bohu jsem se obracel, jen když jsem něco potřeboval. Bůh mi projevoval své milosrdenství a já pouze bral. Nejvíce mně utkvěla v mysli příhoda, kdy jsem se vypravil s dětmi na výlet autem, najel k lesu, zapadl do bláta a nemohl jsem vyjet ven. Opět jsem si vzpomněl na Boha a slíbil mu, že pokud mi pomůže, začnu chodit do kostela. Po chvíli úsilí se mi opravdu podařilo vyjet, avšak velmi brzy jsem na svůj slib Bohu zapomněl. A tak to bylo vždy.
Do kostela jsem se dostal až po dlouhé době, když mi bylo čtyřicet let, u příležitosti pohřbu sousedova syna. Zde na mne opět Bůh zavolal a tentokrát to byl hlas velmi silný. Často si tento okamžik vybavuji a uvědomuji si Boží milost, které se mně tenkrát dostalo. I nyní mně při vzpomínce na tuto událost naskakuje husí kůže. Ten den začal můj život s Bohem, pociťuji Boží přítomnost a začínám pravidelně v neděli chodit do kostela.
Asi po osmi letech jdu ke svátosti smíření, kde mi kněz vysvětlí, že na tuto svátost nemám nárok, jelikož jsem neměl svatbu před Pánem. Pět let jsem jemně přesvědčoval svoji ženu, ať si mne vezme v kostele. Ke třicátému výročí naši svatby dostávám od své ženy velký dar – souhlas k církevnímu sňatku. Svátost smíření před svatbou byl další velmi silný zážitek. Až když je člověku nastaveno zrcadlo slušnosti podle Ježíše, může pochopit, co znamená žít jako slušný člověk. Dosáhnout toho je však možné pouze pomocí Boží milosti.
Svátost smíření po čtyřiceti letech je velmi silná záležitost a svaté přijímání rovněž. Od té doby jsem začal navštěvovat mši svatou i přes týden. Dává mi to sílu k boji se hříchem. Ze své zkušenosti mohu říci, jak je život nádherný, když člověk bere Desatero jako návod k tomu, jak prožít krásný život, a ne jako cosi, co nás o něco obírá. Je to nádhera, když člověku naplňuje srdce radost, a ne zloba. Děkuji Bohu, že jsem uslyšel jeho hlas, a každému přeji, aby se mu dostalo takové milosti jako mně – aby mohli říci: „Život s Bohem je nádherný.“
Vladimír
