V životě si nejvíce přeji spokojenou, zdravou rodinu a děti a vím, že když se budu modlit a Bohu děkovat, tak mi pomůže, vypráví pro rubriku Zkušenosti s Bohem Vendula.
Již od útlého věku mě rodiče vedli k víře a hned po narození mě nechali pokřtít, mými kmotry se stal tatínkův bratr se svou ženou. Stále společně navštěvujeme kostel a modlíme se jeden za druhého. Maminka mě vždy učila, že modlitba je to nejdůležitější a že když si s nějakou situací nevím rady, je dobré se za to pomodlit a nechat vše na Bohu.
Když jsme byli menší, jezdívali jsme s babičkou, bratranci a kamarády na faru k tatínkovu bratranci. Zažívali jsme tam hezké chvíle, hráli divadlo, hry, zpívali zbožné písně a taky poznali život s Bohem z druhé strany. Zkusili jsme si ministrovat a dozvěděli se zde spoustu zajímavých informací. Vždy jsem odtud odjížděla s touhou dozvědět se o Bohu ještě více.
Ve svém životě si nejvíce přeji spokojenou, zdravou rodinu a děti a již teď se bojím, že nebudu mít to, co nejvíce chci — vlastní děti. Vím, že když se budu modlit a Bohu děkovat, tak mi pomůže. Již několikrát se mi stalo: myslela jsem, že už je to nemožné a nemůže se to nikdy stát, a nakonec se to stalo. A já vždy věděla, že jen díky Bohu, protože on je přece všemohoucí.
Vendula
