První den měsíce října si církev připomíná památku sv. Terezie z Lisieux. Ta se však letos nutně musela opomenout, aby nepřišla nazmar 26. neděle v mezidobí, která k nám promlouvá o důležitosti obrácení. Přesto se však i ona pro nás dostala trochu do pozadí, protože v Uherském Brodě se konala tradiční pouť k Panně Marii Růžencové. Uctít tuto památku, a tak nepromeškat tamější odpustky, se rozhodlo využít sedm bohoslovců Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci s doprovodem našeho otce rektora Víta Hlavici.
Abychom načerpali trochu místní atmosféry, prošli jsme si několik místních stánků a s respektem pozorovali návštěvníky děsivých kolotočů. O půl třetí jsme již byli v kostele, kde jsme zapěli litanie k Panně Marii a uctili Ježíše v nejsvětější svátosti. Před třetí hodinou byl kostel naplněn poutníky a na kůru byli připraveni zkušení zpěváci z Valašských Klobouk. Mši svatou sloužil náš otec rektor, který se v kázání zamýšlel nad významem a důležitostí svatého růžence.
Osobně se mi vybavily vzpomínky na růžencovou pobožnost v italských Pompejí, kam jsem se před rokem spolu s dalšími českými bohoslovci, kteří studovali v římské koleji Nepomucenu, mohl podívat. Obzvláště se mě dotklo, jak byla bazilika Panny Marie Růžencové přeplněna věřícími, kteří se tam přišli pomodlit růženec. I letošní slavnost v Uherském Brodě mě mile potěšila a byl jsem rád, že jsme ji mohli prožít společně s místními i přespolními poutníky.
Naši pouť jsme završili okoštováním místního burčáku a večeří v jedné restauraci, u které nás poctil svojí přítomností místní otec děkan Svatopluk Pavlica.
Martin Celý, bohoslovec 4. ročníku
