„Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi…“ (Mt 10,32)
Přiznat se ke Kristu nejednou znamená nejít s davem, jít proti proudu, stát se jako Ježíš „znamením odporu“, a to chce odvahu. Už předem se rozhodnout, že jsem ochoten snést i výsměch za věrnost v zachovávání Desatera, za věrnost církvi, kostelu, neděli, že nepřijmu způsob vulgární mluvy atd. Proto říká Pán: „Nebojte se lidí.“ Jde přece o to, zůstat věrný tomu, kdo mne nekonečně miluje a kterého i já chci milovat „celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.“
