Náš život je neustály boj mezi dobrem a zlem, plný rozhodnutí, za kterými si člověk musí stát, a Bůh nás ujišťuje, že je s námi, říká pro rubriku Zkušenosti s Bohem Marta.
Vyrůstala jsem ve věřící rodině v Bratrské jednotě baptistů až do doby, než jsem poznala svého manžela. V baptistické církvi se mi dostalo náboženské výchovy v tzv. nedělní škole, dorostu, mládeži a na osobní vyznání víry jsem byla ve 12 letech pokřtěna. Dále jsem se aktivně zapojovala do života církve – při zpěvu, vedení dětí, dětských táborech… Studovala jsem na biblické škole.
Později jsem se seznámila se svým budoucím manželem a přestoupila do katolické církve. V té době jsem již měla ohledně víry jasno a nevadilo mi to, protože Bůh je stejně jenom jeden. Postupně jsme s manželem od Pána Boha přijali čtyři děti. Nastal čas péče o ně a možnosti služby v katolické církvi byly pro mě omezeny, vytvořily jsme ale skupinku maminek s malými dětmi, které se scházely pravidelně na faře a my se mohly vzájemně podporovat a sdílet. Jsem ve skupince, která uklízí kostel, a když jsou teď děti již větší, jezdím se skauty na tábor vařit.
Moje celoživotní krédo je část verše z 5. knihy Mojžíšovy (31,6): „Buďte rozhodní a udatní, nebojte se, a nemějte z nich strach, neboť sám Hospodin, tvůj Bůh, jde s tebou, nenechá tě klesnout a neopustí tě.“ A v 8. verši téže kapitoly: „Sám Hospodin půjde před tebou, bude s tebou, nenechá tě klesnout a neopustí tě, neboj se a neděs.“ Vím, že je to z doby, kdy Jozue přebírá štafetu od Mojžíše ve vedení Izraelitů a jeho úkolem bude dobývat zaslíbenou zemi. Náš život je také takový neustály boj mezi dobrem a zlem. Plný rozhodnutí, za kterými si člověk musí stát, i když věci nejdou tak, jak si sám představoval. Verše nabízejí ujištění, že sám Hospodin je nejen se mnou, ale dokonce i přede mnou (i s mými a před mými drahými), ať se děje cokoliv, ať je covid, finanční nebo jiná nejistota, nemoc a kdoví co ještě může přijít.
Marta
