Myslela jsem si, že můj život skončil společně s manželovým, teď ale vím, že jsem na začátku něčeho nového a krásného, vyznává se pro rubriku Zkušenosti s Bohem Martina.
Má cesta víry začala velmi smutnými okamžiky mého života a mé rodiny: uvěřila jsem po smrti manžela, který zemřel ve 33 letech. Obviňovala jsem úplně všechny, a hlavně Boha. Jenže Bůh mi ukázal, jak jsem se spletla. Dal mi zakusit takovou lásku a naději, že jsem toužila a stále toužím Boha více poznávat a žít s ním svůj život společně se svými dětmi.
O letošních Velikonocích jsem byla pokřtěná a plynule jsem navázala přípravou na biřmování. Cítila jsem upevňování a prohlubování vztahu s Bohem a jak rostu ve víře. Můj život začal dávat smysl a já konečně po tolika letech zjistila, kdo jsem a co od života očekávám, jakou chci jít cestou: cestou víry, cestou pravdy, cestou s Bohem po svém boku.
Moc mi pomohla také jedna osoba, bez níž by se mi po této cestě kráčelo těžko. Je to maminka mého manžela a zároveň moje kmotra. Není to jen moje tchyně, ale hlavně maminka, a já její dcera. Našeho vztahu si velice cením a vážím a v mém srdci jí náleží nezastupitelné místo.
Myslela jsem si, že můj život skončil společně s manželovým. Teď vím, že jsem na začátku něčeho nového a krásného. Tím je život s Bohem. Do života se mi vrátila naděje a láska.
Martina
