Do farností moravské církevní provincie se v těchto dnech dostává upomínkový leták „Kněží – oběti komunistického pronásledování z území moravské církevní provincie 1945–1989“. Byl vydán při příležitosti nechvalného 75. výročí komunistického převratu v Československu.
Tento leták chce posloužit k oživení paměti církevního společenství, jíž ale nejsou dějiny v klasickém slova smyslu. Odborně se tomu říká tradice. Církev dostala za úkol předávat Kristovo tajemství, které se uskutečňuje při každé mši svaté, která je „živou památkou Páně“. Z ní církev žije a předává si ji z pokolení do pokolení. Děje se tak také utrpením mučedníků, jejichž svědectví naši víru oživuje – burcuje nás hluboko v srdci a zároveň nás činí pokornými. V předkládaném letáku jsou nám prezentováni naši kněží – mučedníci, pokud si to tak můžeme dovolit říci, neboť definitivní rozhodnutí o jejich mučednictví přísluší nejvyšší církevní autoritě. Jsou to mužové, kteří se prolitím krve – vydáním svých životů stali „živou památkou smrti a vzkříšení Ježíše Krista“.
Z hlediska dějin jsou tito kněží opravdu pouze onou pověstnou viditelnou špičkou ledovce. Mnohonásobně více jich trpělo v komunistických vězeních a internačních a koncentračních táborech. Mnozí další, byť nebyli bezprostředně omezeni na svobodě (pokud je vůbec možno o svobodě v podmínkách totalitního státu mluvit), byli kontrolováni a šikanováni ať už viditelným dozorem státních úředníků, tzv. okresních a krajských církevních tajemníků, tak také neviditelnou, ale všudypřítomnou Státní bezpečností, nechvalně známou jako StB.
Z hlediska tradice církve je těchto 33 umučených kněží uvedených na letáku souborem drahokamů nám Pánem Bohem darovaných a je třeba jejich památku trvale uchovávat ve svaté paměti církevního společenství.
P. Jan Larisch
foto: P. Larisch představil některé osudy při setkání v Krnově (Aleš Repka / Člověk a Víra)
