Na cestě k Bohu jsem už mnohé objevil a pomohl mi i Jan Pavel II., borelióza a vidění, popisuje pro rubriku Zkušenosti s Bohem Jakub.
Rodiče matky jsou věřící a jsou našimi křestními kmotry. Otcovi rodiče se chovají jako ateisté, ale jestli doopravdy nevěří, zatím nevím, třeba je to jen fáze jejich života. Jejich babičky a dědečkové a částečně také jejich rodiče byli věřící.
Kdybychom se ptali na to, co mě v tuto chvíli vede k biřmování, tak je to touha. Chci být totiž ponořen do plnosti křtu, a tím se stát plnohodnotným křesťanem. Zjistil jsem toho vskutku mnoho a mezery byly doopravdy poctivě zaplněny. Doba postní mi dala spoustu informací z Písma. Tolik známého textu jsme přečetli a konečně jsem pochopil, že Bůh k nám mluví, někdy i skoro „huláká“, ale je pouze na člověku, jestli si zapne uši.
Za svého patrona jsem zvolil sv. Jana Pavla II. V létě roku 2019 jsme jeli nakupovat do Polska a protože bylo před začátkem školního roku, koupil jsem si i sešit s nádhernou přední stranou a modlitbami, Desaterem a dalšími informacemi uvnitř. Asi o tři dny později jsem těžce onemocněl, stonal jsem asi čtyři týdny s boreliózou. V době rekonvalescence jsem si překládal texty ze sešitu a radoval se z něj. Tou dobou jsem byl ještě ezoterik, takže jsem nebyl dostatečně vděčný za modlitby mých rodičů, prarodičů a vlastně skoro celé rodiny. Avšak v březnu 2020, po začátku covidu, jsem měl vidění – věřím tomu, že to byl dar Ducha Svatého – protože to změnilo celý můj život. Nakoplo mě to ke vztahu s Bohem, začal jsem číst knihy o Pánu a jeho svaté Matce. Díval jsem se na filmy s náboženskou tématikou a mým průvodcem byl Jan Pavel II. Doufám, že i když jsem jeho návštěvu nezažil, jeho osobité kouzlo zde bude ještě velmi dlouho mezi námi.
Jakub
