Ze začátku jsem nechápala, proč manžel lpí na návštěvě kostela a modlitbě, pak mi to ale začalo docházet, ohlíží se pro rubriku Zkušenosti s Bohem Hana.
Pocházím z rodiny, která víru nepraktikuje ani mě k ní nevedla. Přesto jsem vždy v hloubi duše měla pocit, že je tu Otec se mnou. Vše se změnilo, když jsem potkala svého budoucího manžela. On chodil pravidelně na bohoslužby, modlil se a mluvil o Bohu. Ze začátku jsem to moc nechápala, proč takhle lpí na tom, že se o nedělích chodí do kostela, a když chodí v neděli do kostela, proč se ještě ostatní dny modlí. Občas jsem s ním kostel navštívila, ale většinou jen proto, aby si nemyslel, že ho nepodporuji nebo jsem proti.
Po nějaké době mně občasná návštěva bohoslužeb již nestačila, a proto jsem s manželem začala chodit do kostela pravidelně. Po každé bohoslužbě jsem se cítila lépe – klidnější, smířenější, a najednou mi začalo docházet, co na tom manžel má. Když se za touto etapou ohlédnu zpětně, jsem si jistá, že mi Otec ukazoval, jaké to je, když je člověk s ním, a jak se může v jeho přítomnosti cítit. A tak se stalo, že jsem se doma občas s manželem pomodlila a nedělní bohoslužba začala být součástí mého života.
Jsem Otci vděčná, že mi dal skvělého manžela a krásného syna, a také bych ráda, aby se mým křtem zcela naplnila naše svátost manželství.
Hana
(ilustrační foto David Pohanka)
