NAVRCHOLU.cz
Skip to main content

I díky zkušenostem z nemocnice si uvědomuji krásu a dar života

By Publikováno 15. 6. 2022 Aktuality, Zkušenosti s Bohem

Rozhodla jsem se jít ve stopách rodičů a pomáhat nemocným, abych jim v nejtěžších chvílích poskytla jistotu a empatii, svěřuje se pro rubriku Zkušenosti s Bohem Helena.

Ráda vzpomínám na kněze, který mě provázel celý můj dětský život. Každou neděli jsem se na něho moc těšila, až mi na konci mše udělí křížek a každému dá samolepku do deníčku. Každoročně pořádal Noc kostelů, kde pro nás děti byla spousta her na farním dvoře a opékání špekáčků, každý rok jsem se na tuhle akci těšila společně se svými kamarády. Mezi mé zájmy patří také folklor. Když jsem byla mladší, navštěvovala jsem taneční soubor, každý rok jsem se těšila na hody a na mši svatou v kostele, kde jsme všichni mladí lidé byli v krojích.

Maminka a tatínek mě odmalička vedli správným směrem a snažili se mě vychovat v křesťanském duchu a k lásce k Bohu. Maminka vždy chtěla, ať ze mě vyroste hodný a slušný člověk. Oba rodiče pracují ve zdravotnictví a taky já jsem se rozhodla následovat jejich kroky a pomáhat nemocným k cestě za uzdravením. Na pozici sanitářky se snažím každou směnu alespoň trochu zlepšit pocity nemocných a v těžké době jim nabídnout pomoc, jistotu a empatii, i když rodinu žádnému nemocnému nahradit nemůžu. Tohle všechno je pro mě největší a nejtěžší životní zkušenost, protože se často potkávám i se smrtí. Snažím se do poslední chvíle poskytnout nemocnému tu nejlepší péči a alespoň pohlazením a vlídným slovem s ním promlouvat.

Svoje další studium bych chtěla směřovat k profesi porodní asistentky. Ráda bych byla svědkem toho nejcennějšího, narození nového jedince. Doufám, že se mi sen splní a budu všem schopna poskytnout pomoc. Také díky zkušenostem z prostředí nemocnice si uvědomuji krásu a vzácný dar života.

Helena,
ilustrační foto Filip Fojtík