Od dětství jsem víru dostávala jen ve formě „musíš“ a cestu k Bohu mi otevřel až jeden kněz, který o něm dokázal mluvit s láskou, svěřuje se pro rubriku Zkušenosti s Bohem Jiřina.
Naše rodina žije na venkově. Od raného dětství mi víra byla pouze předkládána formou „musíš“, jen příkazy. Nikdo se nesnažil o sblížení malého dítěte s Otcem, Synem a Duchem Svatým, o vybudování láskyplného vztahu, abych Boha měla jako součást života. Nevím proč, jestli nebyl čas, chuť nebo i rodiče tomu samotní nerozuměli.
Odstěhovala jsem se do města, kde jsem studovala vysokou školu, a měla děti. Ale nakonec jsem život neměla lehký. Prošla jsem mnoha zkouškami a bolestmi. V těch chvílích se mé myšlenky obrátily k Bohu – byl jediný, kterého jsem měla. Jedině on byl se mnou stále, nikdy mě neopustil.
Začala jsem navštěvovat mše svaté a kněz mi otevřel cestu k Bohu – jeho slova, to s jakou láskou mluví o Bohu a umí Boha předat dál do srdcí a rodin… Nakonec jsme já i moje tehdy dvě děti začali žít život s Bohem a s láskou a chutí jsme se zapojovali do farních aktivit. Pravidelně jsme jezdili na Svatý Hostýn, děkovat Matce Marii.
Víra, láska v Boha a pomoc Panny Marie nikdy nepřestávají. A jak je psáno: „Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno,“ nakonec to vše zlé, čím jsme si s dětmi museli projít, nám přineslo od Boha tolik dobrého. Jsem za vše Pánu Bohu a Panně Marii vděčná. Jejich láska nikdy nekončí. Svým dětem dávám poznat Boha, snažím se, aby byl součástí našich životů a aby poznaly, že on je s námi vždy a nikdy nás neopustí.
Jiřina
