S manželkou se snažíme žít jako dobří křesťané, bolestně nám ale schází dítě, svěřuje se pro rubriku Zkušenosti s Bohem Roman.
Počátky mé víry v Boha nebyly nikterak oslnivé, jako malé dítě jsem byl pokřtěn, a to byl na dlouhou dobu můj poslední kontakt s církví a Bohem. V rámci výchovy jsem k víře nebyl nikterak veden a o Boha jsem se nijak nezajímal. Vše se změnilo, když jsem poznal skvělou ženu a nyní moji manželku. Ona žila již tehdy pro Boha a já po jejím boku započal svoji cestu víry. Každou neděli jsme ruku v ruce navštěvovali bohoslužby a já si začal uvědomovat, že můj život se ubírá správným směrem. Před uzavřením svátosti manželství jsem absolvoval první svaté přijímání a poté jsme se stali mužem a ženou. Touto velkou událostí našeho života začal život společný. Snažíme se s manželkou oba žít jako dobří křesťané, pravidelně navštěvujeme nedělní i sváteční bohoslužby, účastníme se aktivit naší farnosti a snažíme se naši víru opravdu žít dle Božího slova.
Ovšem rok za rokem ubíhal, my si mezitím vybudovali domov, ve kterém jsme se opravdu cítili a stále cítíme velmi dobře, ale v našem životě stále něco schází. Je to dítě, po které velmi toužíme, ale naše tužby, modlitby a prosby nebyly doposud vyslyšeny. Samozřejmě se snažíme být velmi trpěliví, ale s přibývajícím časem i našim věkem oba pociťujeme určité zklamání, že rozšíření rodiny se nám nedaří. Pravidelně se modlíme a neztrácíme naději, ale má víra není tak pevná, a proto už v sobě pociťuji určitý pocit marnosti nad tím, že i když se snažíme vše konat dle zásad křesťanství, k ničemu to nevede.
Bolestné je také vidět, jak všem ostatním se daří a Boha k tomu nepotřebují. Jsem si vědom, že tento pohled je krátkozraký, ale vede mne k němu bolest z vlastního neúspěchu. Sám jsem z toho smutný, má víra je nyní ve slepé uličce. Přesto mi ale něco stále říká, že musím vytrvat, protože všechno má smysl a všechno je v rukou Božích. Nic nejde samo, a proto se nepřestáváme modlit. Bůh je dokonalý, a proto mě jeho síla může učinit lepším člověkem, lepším manželem, lepším kamarádem a hlavně lepším křesťanem, a to za to přece stojí!
Roman
