Po setkání s kmotřenkou jsem si vzpomněla, že Ježíš je mou první láskou, a dnes už si život bez víry nedovedu představit, vypráví pro rubriku Zkušenosti s Bohem Monika.
Můj život se začal proměňovat před asi osmi lety. Po mateřské dovolené jsem pracovala ve školce a právě tady jsem potkala svou kmotřenku. To ona mi vyprávěla o Ježíšovi a o jeho lásce, řekla mi, jak to tenkrát bylo – že Pán Ježíš zemřel za naše hříchy, ale třetí den vstal z mrtvých. Ježíš žije, miluje nás a odpustí nám všechno, když ho s důvěrou prosíme.
Měla jsem tenkrát velké potíže v manželství. Půjčila mi knížku „Síla manželčiny modlitby“, a tím to začalo. Několikrát jsem ji přečetla a postupně se přidávaly další knihy. Také modlitba a četba Písma svatého se staly součástí mého života. Vzpomněla jsem si, že Ježíš je mou první láskou, a chtěla jsem ho poznávat a milovat čím dál víc. Po letech jsem se připravila ke svátosti smíření a začala opět přijímat Krista ve svatém přijímání.
Od té doby stále děkuji Bohu, že ho můžu nazývat svým Otcem, Ježíše přítelem a jeho maminku i maminkou svojí. Také vím, komu mám za všechno děkovat: za dar života, víry, za manžela, děti, rodinu, práci… Modlitba růžence a čtení Bible se mi staly součástí každého dne. Ať je mi smutno anebo veselo, v Písmu vždy najdu to správné slovo, které se mě dotkne.
Život bez víry si už nedovedu vůbec představit. Teď už můžu dát odpověď na otázku nejen dětem ze třídy, vlastním dětem, manželovi, mamince, kolegům a známým – je Ježíšek? Ano, je. Je to můj přítel a kamarád, který mě drží za pravici, je mou pomocí, miluje mě a nikdy mě neopustí. Za všechny, které mám v srdci, se můžu přimlouvat, aby Boha taky poznali. Nemyslím si, že můj život už bude jen procházka růžovým sadem, věřím ale, že bude bezpečnější.
Monika
