„A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének a položila do jeslí…“ (Lk 2,7)
Maria směla v té chvíli poprvé spatřit a vzít do svých rukou ono „tajemství“, kterému uvěřila ve chvíli zvěstování. Člověka, dítě – Slovo, které se stalo tělem – směla vzít do svých rukou Boha. Tento zázrak smíme prožít i my při každé mši svaté. V okamžiku proměňování se věčné Slovo – Syn Boží – stane Tělem, stane se Chlebem. Ve chvíli svatého přijímání jej smíme vzít do svých rukou a do svých srdcí a klanět se mu spolu s Josefem a Marií, anděly i pastýři. To jsou pravé Vánoce.
