„V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách.“ (Lk 1,39)
Máme před očima událost 2. tajemství radostného růžence. Mohli bychom zaměřit svůj pohled na Marii, ještě než dorazí k Alžbětě. Ví, že nejde sama, ví, že pod srdcem nese Boha v lidském těle. Ví, že je pravou dcerou Abrahámova, který „chodil s Bohem“. I ona se nyní učí „chodit s Bohem“, přítomným ve svém nitru. A my se to podle jejího příkladu můžeme učit také, vždyť zázrak, že Ježíš je přítomný v našem nitru, je od chvíle křtu realitou i v nás.
