Moje nastávající chodila do kostela a já s ní chtěl trávit veškerý čas, tak jsem se přidal, vzpomíná pro rubriku Zkušenosti s Bohem na začátek svého obrácení Miroslav.
Před několika lety jsem se seznámil se svou současnou manželkou, své „Ano“ jsme si řekli před Bohem o tři roky později. Je pro mě tou nejlepší ženou, jakou jsem mohl potkat. Nejenže je výbornou manželkou, ale hlavně skvělou maminkou našich dvou dětí. A hlavně je to člověk, který mě přivedl k Pánu Bohu. Nepocházím z věřícího prostředí a otázka kostela a Boha vůbec byla pro mě tabu. Manželka zato chodila do kostela pravidelně a já s ní chtěl trávit veškerý čas, tak jsem začal chodit s ní.
Postupem času jsem víru v Boha začal brát jiným pohledem. Začal jsem chápat oběť Ježíše Krista a jeho učení. Už jsem nechtěl být jen pouhým divákem v kostele a nepatřit mezi společenství. Cítil jsem, že je potřeba udělat další krok a přiblížit se tak Bohu. Začal jsem se proto připravovat na křest. Setkání s naším knězem byla velice poučná a jsem rád, že mi zodpověděl otázky ohledně víry a církve. Líbilo se mi, že má na určité věci svůj názor. Kolikrát se naše setkání protáhla nad rámec vyhrazeného času. A velký dojem na mě udělalo i setkání katechumenů v katedrále. Tuhle událost budu mít v paměti do konce života a vždy na ni budu rád vzpomínat.
Na velikonoční vigilii, která následovala krátce poté, budu ale vzpomínat ještě silněji. Ten den jsem byl pokřtěn, ten den jsem se začal cítit jako někdo, kdo opravdu patří mezi ty spousty lidí na celém světě, co navštěvují kostely a bohoslužby, do velkého společenství, které věří v Boha a Ježíše Krista. Poprvé jsem šel k přijímání těla a krve Kristova. Pocit, který se nedá slovy popsat.
Před rokem jsem se rozhodl udělat krok další a začal jsem se připravovat na biřmování. Dnes musím říct, že i tahle životní etapa se mi nesmazatelně vryje do paměti, a to i díky skvělé partě lidí, kteří se připravuji k biřmování se mnou.
Miroslav
(ilustrační foto: David Pohanka)
