V době zahájení celocírkevní synody zaměřené na téma synodality se k věřícím olomoucké arcidiecéze obrací arcibiskup Jan Graubner. Jeho pastýřský list k zahájení synodální cesty se v kostelích arcidiecéze bude číst v neděli 17. října 2021 místo homilie.
Olomoucký arcibiskup připomíná, že synodální cestu celé církve zahájil minulou neděli papež František v Římě a nyní, o týden později, tato cesta začíná v diecézích celého světa. „Církev potřebuje reformu či uzdravení a oživení. Co chybí našim farnostem, aby byly rostoucím společenstvím, které vydává přesvědčivé svědectví o Kristu? Co chybí našim rodinám, aby byly živou církví v malém? Co musíme dělat, abychom uměli předávat víru dalším generacím, aby nám nechyběli kněží, abychom přispěli k rozvoji křesťanské kultury?“ ptá se.
Výzva papeže Františka směřuje podle arcibiskupa Graubnera ke všem lidem, protože všichni jsou za církev zodpovědní. Zároveň se na hledání odpovědí mají podílet společně, a postavit se tak současné nemoci individualismu. „Žijeme a myslíme příliš sami, proto nedáváme dostatečnou příležitost Duchu Svatému, aby z nás budoval živé společenství církve. Společná odpověď nevznikne prosazením názoru, který překřičí druhé, ani demokratickým hlasováním, kde se prosadí většina. Jde především o společné naslouchání Duchu Svatému,“ dodává.
K úspěšnému průběhu synody na všech jejích úrovních je podle něj zapotřebí několik předpokladů: ztišit se a pokorně naslouchat, neskákat do řeči ani neubíjet argumenty, ale společně hledat pravdu, a také milovat. „Vzájemná láska je podmínkou každého plodného dialogu proto, že je znamením otevřenosti Duchu Svatému, který je láska. Pokud ho necháme milovat v našich srdcích, můžeme doufat, že nás povede a dá nám dar moudrosti,“ říká a vyjmenovává i další podmínky správného poznávání, jak je zmiňuje Písmo svaté: odmítat ducha světa a mít odvahu být jiní, naslouchat hlasu Ducha, a ne touhám těla, a také se o poznání Boží vůle modlit.
Obnova církve má podle arcibiskupa Graubnera začít už v rodině, pokud i v ní budou lidé mluvit právě takovým způsobem, a pak se může přenést dál: do farních rad a mezi spolupracovníky. Upozorňuje také na úlohu představených: „Konečné rozlišení – rozhodnutí udělá v modlitbě farář ve farnosti, v diecézi biskup, v církvi papež. Každý přitom respektuje své kompetence a působení Ducha Svatého v dějinách. Představený se nepovyšuje nad společenství, protože je jeho součástí. Zároveň nesmí mít strach udělat rozhodnutí, které je v souladu s církví a uskutečňováním Božího slova v dané situaci,“ píše.
„Každý, kdo se chce zapojit, se může přidat k farní radě, která je základní skupinou. Kde počet vzroste, rozdělíme se tak, aby ve skupině bylo nejvíc deset lidí,“ zmiňuje v závěru arcibiskup Graubner praktické pokyny a svůj pastýřský list uzavírá: „Uděláme novou zkušenost živého společenství v modlitbě a vzájemné lásce. Budeme mít podíl na oživení farnosti, v níž se uskutečňuje církev.“ (úplné znění listu je k dispozici zde)
(ilustrační snímek: Člověk a Víra)
Více o synodálním procesu v olomoucké arcidiecézi najdete zde.
