NAVRCHOLU.cz

Potkaly jsme Ježíše v Budapešti!

By Publikováno 22. 9. 2021 Aktuality, Zkušenosti s Bohem

Z účasti na Mezinárodním eucharistickém kongresu v polovině letošního září si do všedních dnů odnášíme touhu potkávat se s Ježíšem i doma, vyprávějí pro rubriku Zkušenosti s Bohem Marie a Petra.

Také na výzvu biskupů jsme se vydaly do Budapešti. Přijely jsme v pátek 10. září dvěma autobusy s poutníky z celé ČR, které vedl Fatimský apoštolát. Zamířili jsme všichni přímo do kostela sv. Alžběty v centru města, kde jsme společně s hlavním celebrantem biskupem Janem Vokálem prožili mši svatou, které předcházela promluva kardinála Dominika Duky. Poté následovalo ubytování v hotelu, který byl v blízkosti oltáře připraveného pro slavení nedělní papežské mše svaté.

Druhý den ráno jsme navštívili Markétin ostrov, poté jsme zavítali do chrámu sv. Štěpána a později na mši svatou u parlamentu, po které následoval eucharistický průvod až k oltáři v blízkosti našeho hotelu. Mši svatou jsme slavili před parlamentem ve společenství poutníků z celého světa. Eucharistický průvod se svíčkami byl nepopsatelný, všichni naplnění radostí a pokojem kráčeli za Ježíšem. Naprosto šťastné jsme uléhaly a těšily se na další, poslední den poutě.

Ten ráno začal mší svatou na zahrádce hotelu: nikdo nevěděl, co bude následovat, nesměli jsme vyjít ven. Možná by nás pustili do našeho evidovaného sektoru, který byl ještě o 500 metrů dál, ale bylo doporučeno, ať nikdo nic nepodniká a zůstáváme v hotelu. V restauraci se nakonec povedlo zapnout velkoplošnou obrazovku i s českým komentářem. Mohli jsme tak být na papežské mši svaté v restauraci nebo na zahrádce hotelu a od VIP sektoru nás dělil jen plot, přes který jsme mávali Svatému otci Františkovi, když kolem projížděl. Hotel stále hlídali policisté, a tak jsme všichni zůstali – někdo v restauraci, někdo na zahrádce a někteří přilepení u plotu, ale všichni spokojení.

Po přímluvách jsme spontánně a neorganizovaně po jednotlivcích nebo malých skupinkách začali vycházet z hotelu a světe div se, žádný policista nikoho nezastavil, a my se tak ještě víc propojili s ostatními poutníky. Nejde ani popsat, co jsme prožívali, ale na jednom jsme se shodli: láska, jakou nás milovaný Ježíš sjednocoval, byla tak silná a hojně rozlévaná, že jsme s jistotou cítili, jak jsme všichni na celém světě a bez výjimky milovaní.

A takové bylo naše setkání s Ježíšem v Budapešti. Co si odnášíme do dalších všedních dnů? Chceme se více potkávat s Ježíšem i v Kyjově. A můžeme! V Kyjově máme denně otevřený kostel k adoraci před nejsvětější svátostí, denně se slaví mše svatá, a to není všude samozřejmé – když jsme se bavily s ostatními poutníky, všichni takové možnosti nemají.

Rády bychom poděkovaly našemu panu děkanovi, otci Vladimíru Mrázkovi, za všechno, co pro nás farníky koná z lásky k Ježíši: že nás nikdy, ani v komplikovaných časech koronavirových, nenechal hladovět a rozšířil naše možnosti úcty k Eucharistii o celodenní adorace a další akce, do kterých zapojuje všechna společenství, kyjovské farníky i další. A děkujeme také otci arcibiskupovi za společenství Eucharistické hodiny, kterého jsme členky, i za vše ostatní.

Marie a Petra