NAVRCHOLU.cz

Před třiceti lety zemřel arcibiskup Vaňák

By Publikováno 13. 9. 2021 19 září, 2021 Aktuality

Olomouckou arcidiecézi vedl jen krátce, přesto se nesmazatelně zapsal do jejích dějin. Od úmrtí arcibiskupa Františka Vaňáka uplynulo v úterý 14. září 2021 právě třicet let.

Narodil se 28. června 1916 ve Vojtěchově na Konicku. Po studiích na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži nastoupil do semináře a na kněze byl vysvěcen roku 1941. Působil poté ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Olomouci u sv. Michala a v Rýmařově. V březnu 1950 byl promován doktorem teologie a začal působit u církevního soudu.

Okolnosti Vaňákova jmenování biskupem osvětluje jeho nástupce Jan Graubner ve své knize Kněžské osobnosti: „Po více jak ročním jednání Svatého stolce s komunistickou vládou u nás byl 26. července 1989 jmenován administrátorem diecéze. Vláda tehdy ještě nedovolila jeho jmenování arcibiskupem, ale jeho biskupské svěcení [uskutečnilo se 26. srpna téhož roku – pozn.] za bohaté účasti zahraničních kardinálů a biskupů i mnohých věřících bylo velkým povzbuzením. Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 byl 21. prosince jmenován arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským,“ dodává.

Ačkoliv Vaňákova služba netrvala dlouho, vlivem mimořádných okolností byla velmi intenzivní. „V listopadových dnech nechyběl na olomouckých demonstracích a vystupoval na řečnické tribuně, navázal kontakty se studenty i s novým vedením univerzity,“ vzpomíná na svého předchůdce Jan Graubner. Během nemnoha měsíců svého působení uvítal arcibiskup Vaňák na území arcidiecéze hned dvě významné návštěvy: na Velehradě hostil papeže Jana Pavla II. během jeho vůbec první návštěvy v postkomunistické zemi po pádu železné opony a v olomoucké katedrále zase přivítal Matku Terezu.

Ve svobodných poměrech začal také reorganizovat diecézi: jmenoval nové děkany, kněze vnucené církevními tajemníky na důležitá místa překládal na menší farnosti a na hlavní poutní místa opět uvedl řeholníky. Zřídil první pastorační centra na kurii, horlivě navštěvoval farnosti a besedoval s věřícími.

Za jeden z přednostních úkolů si stanovil obnovení kněžského semináře. Jeho budovu na Žerotínově náměstí v Olomouci dostalo arcibiskupství zpět v první polovině roku 1990 a nejnutnější opravy byly provedeny během prázdnin, takže bohoslovci mohli už v září nastoupit. Počátkem října pak začala výuka na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě, která byla opět včleněna do Univerzity Palackého. O rok později bylo obnoveno také Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. To už ale arcibiskup Vaňák ležel s vážnou nemocí, které také 14. září 1991 podlehl.

„Jeho pohřeb byl mohutnou manifestací jak v olomoucké katedrále, která nestačila pojmout věřící, tak na Svatém Hostýně, kde byl dle svého přání pohřben. Chtěl očekávat slavné vzkříšení v blízkosti mariánské svatyně, která ho po celý život přitahovala,“ píše arcibiskup Graubner a dodává: „V čele diecéze stál krátký čas, ale v mimořádnou dobu a šťastnými kroky se zapsal do jejích dějin.“

(úvodní snímek: návštěva Matky Terezy v Olomouci)

Fotogalerie z návštěvy papeže Jana Pavla II. na Velehradě v dubnu roku 1990