Vzdělání v oblasti víry, které jsme za minulého režimu rozvíjet nemohli, jsme si doplňovali až s našimi dětmi a dnes jsme rádi, že ve víře vytrvaly, shrnuje paní Bohuslava svou cestu k hlubšímu poznání Boha pro rubriku Zkušenosti s Bohem.
Bohoslužby jsem začala navštěvovat během studia na gymnáziu společně se svým nynějším manželem a oba jsme poprvé přijali svaté přijímání před naší svatbou. Rodiče se za totality báli přihlásit nás ve škole do náboženství a manželova matka měla v zaměstnání i v rodině problémy kvůli tomu, že s dětmi navštěvovala bohoslužby. Vzdělání v oblasti víry jsme si doplňovali neustále spolu s našimi dětmi, zpívala jsem ve schole a i děti se s námi zapojovaly do činnosti pro farnost. Nyní máme dva dospělé syny, kteří i se svými nastávajícími partnerkami navštěvují bohoslužby. Jedna již přijala svátost biřmování a hraje a zpívá ve schole, začíná i hrát na varhany při bohoslužbách. Druhá plánuje po návratu ze studií také tuto přípravu i s naším synem zahájit. Jsem ráda, že i dospívající dcery zpívají při mších a navštěvují náboženství ve školách.
Myslím si, že je pro mne dar víry, který bych i nadále ráda rozvíjela, pro život zásadní. Kromě toho, že se snažím porozumět životu po ztrátě staršího bratra, prožívám různá období radosti a štěstí, ale i smutku. Přišli jsme spontánně o dítě v počátku těhotenství, prožili jsme s manželem různá období jeho depresí a úzkostí ze strachu o ztrátu zaměstnání, ale vždy mě rozhovor ve zpovědi doslova pozvedl a pomohl mi najít sílu jít dál v životě plném nelehkých úkolů. Jsem velmi šťastný člověk a cítím vděk za všechny dary, které od Boha máme.
Bohuslava
