Ve středu 30. prosince 2020 zemřel bývalý vedoucí Arcibiskupské knihovny a autor řady básnických sbírek Jiří Koplík – jen pár dní poté, co v Olomouci vyšlo jeho souborné dílo, kniha „Chystá se slavnost“. Zádušní mše svaté se koná ve čtvrtek 7. ledna 2021 od 14.00 v olomouckém kostele sv. Kateřiny. Místo osobní účasti prosím, s ohledem na aktuální situaci, věnujte zemřelému vzpomínku v modlitbě.
… Veselé básně
se těžko rodí
na tvrdých stolech
ale na stromech
volně povlávají
stačí zachytit
tu nejkrásnější…
(sbírka Šťastný život, 2016)
„Jiří Koplík se narodil 30. září 1931 v Říkovicích u Přerova. Po gymnaziálních studiích absolvoval v letech 1950–1954 filozofii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Po učitelské dráze v Němčicích nad Hanou a v Kojetíně nastoupil do Muzea Zábřeh a posléze do Okresního archivu Šumperk, do jeho zábřežské pobočky. Teprve potom se dostává do Olomouce, nejprve do Vědecké knihovny (1965–1978) a nakonec do Krajského pedagogického ústavu (1978–1991). V roce 1998 převzal od pana Bohuslava Smejkala správu Arcibiskupské knihovny v Olomouci a zůstal jí věrný až do konce roku 2011. Poté odešel do penze,“ shrnul vedoucí arcidiecézního Centra pro kulturu Martin Kučera.
Připomněl také, že první báseň byla Jiřímu Koplíkovi otištěna již roku 1966 pod názvem „Naděje“ v ostravském kulturním měsíčníku Červený květ. O tři roky později pak v novinách Univerzita Karlova uveřejnil protirežimní báseň „Odvažuji se“. Po roce 1989 opatřil první sbírky pseudonymem Jiří Stadník (Jabloňové listí, 1999; Po dešti čisto, 2006; Kraj nevyvolený, 2007; Trs života, 2009; Nejsme sami, 2011). Vlastním jménem pak vydal sbírky Bílý svět (2013), Stromy se nebojí (2014) a Šerák (2015). V roce 2016 dosavadní tvorbu rozmnožily sbírky Šťastný život a Domov a zázračný svět, v roce 2018 vydal svazky Chvěje se svět a Probuď se, srdce, roku 2019 sbírku Tvrdá zem a loňského roku pak vnikly dva samostatně nepublikované tituly: Svět plný pavučin a Čas se krátí.
Své souborné dílo vydal v závěru loňského roku pod názvem Chystá se slavnost. „Věk, k němuž autor dozrál, není časem bojů ani fantazií, bouří či milostných vznětů. Jeho moudrost má pohled klidný, ale všímavý, nezůstává na povrchu, ve světle víry dovede vidět jaksi dál. K vyjádření nepotřebuje vyumělkovaný tvar, stačí mu s myšlenkou a slovem se pomazlit. On ví, že v jednoduchosti je krása, která dovede navíc i pohladit. Autorova neúnavná tvořivost je velkým povzbuzením i pro mnohem mladší, když je zmáhá únava či lhostejnost,“ píše v úvodu antologie arcibiskup Jan Graubner.
Už známe cestu
do lepšího světa.
Půjdeme lesem s krásnými stromy
a také loukou
mezi lány polí malou polní cestou.
Naše putování
bude docela všední
pěknou krajinou s dobrými lidmi.
Unaveni sedneme na klády u cesty.
Budeme u dveří doma.
(sbírka Čas se krátí, 2020)
Fotografie z představení sbírky „Šťastný život“ v Arcibiskupském paláci v červnu roku 2016
