Restaurátoři dokončili náročné restaurátorské práce v kostele sv. Michala a odhalili původní barokní malby. Svatomichalský kostel je nyní opětovně přístupný nejen olomoucké veřejnosti. Tisíce hodin trpělivé práce restaurátorů vysoko na lešení v srdci trojice kupolí kostela odhalily barokní nástěnné malby, skryté po více než sto let pod celoplošnými přemalbami.
Trpělivé ruce restaurátora Filipa Menzela a jeho spolupracovníků dokončily se skalpely a štětečky po třech letech náročnou obnovu barokních nástěnných maleb v kostele sv. Michala v centru Olomouce. Barokní kostel s architektonicky unikátní trojicí kupolí, které na dálku hrdě utvářejí tolik charakteristické panorama našeho města, vypadal původně uvnitř výrazně jinak. Za jeho původní podobu z let 1676–1699 vděčíme zejména umělcům, kteří přišli z dnešního jižního Švýcarska a Itálie. Z bělostných stěn interiéru kostela patrně svítily jako drahocenné gemy barevné fresky, které věřícím „vyprávěly“ příběhy ze života Krista a svatých.
Oživování maleb v 19. století
Nástěnné malby však postupem času ztratily svou zářivou barevnost, některé poškodil čas, požáry či zatékající voda. S postupem doby se nadto změnil vkus. A tak arcibiskup Theodor Kohn nechal na konci 19. století interiér kostela výrazně modernizovat. V rámci této radikální proměny vzhledu interiéru vytvořil vídeňský malíř Joseph Dragan několik nových maleb. Ty barokní pak zcela přemaloval, aby „oživil“ jejich barevnost a vyšel vstříc estetickému požadavku své doby.
Barokní malby schované pod přemalbami
Barokní malby však, jakkoli různě poškozené, zůstaly skryty pod celoplošnými přemalbami. „A právě nyní dokončené restaurování umožnilo alespoň částečně původní hodnotnou malířskou výzdobu odkrýt“, ocenila výsledek pečlivé odborné práce Markéta Záleská, náměstkyně primátora pro kulturu a cestovní ruch. Dodala, že náročné práce, díky nimž vynikne tato atraktivní umělecká památka našeho města, bylo možné uskutečnit díky podpoře Ministerstva kultury, Města Olomouce, Arcibiskupství olomouckého a svatomichalské farnosti.
Barokní malby v prostřední kupoli vytvořil Ferdinand Naboth. „Dvanáct velkých maleb v trojúhelníkových polích pod trojicí kupolí je díky restaurování možné jednoznačně připsat významnému italskému malíři Innocenzu Montimu,“ doplnil radní Ladislav Šnevajs. Innocenz Monti před rokem 1709 vymaloval v kostele čtyři evangelisty pod první kupolí, čtyři západní církevní otce pod prostřední kupolí a Zvěstování Panně Marii, Tobiáše s andělem a Anděla Strážného pod kupolí nejblíže presbytáři.
Náročná práce restaurátorů
Restaurátoři však měli těžkou práci. „Umělecké dílo nelze při restaurátorském zásahu nikdy vrátit do původního stavu,“ uvedl Filip Menzel. Stejně jako lidé i památky se v průběhu času mění a na jejich „tváři“ se podepisují prodělané události. Některé malby poznamenaly požáry, jiné poškodili starší restaurátoři ve snaze obnovit jejich původní krásu.
I v kostele sv. Michala se restaurátoři s historiky umění dostávali do těžkých situací, kdy museli rozhodovat, co z minulých zásahů ponechat, a co naopak nenávratně odstranit. Smyslem není malbám navrátit původní krásu a vtisknout jim vzhled novosti. Dobrý restaurátor i pozorovatel by měl respektovat věk každého uměleckého díla a oceňovat mimo jiné hodnotu jeho stáří včetně dalších zásahů, jimž dílo za svůj život prošlo.
Innocenzo Monti (1653–1710) přišel na Moravu z Boloně v Itálii. Jeho nástěnné malby můžeme dodnes obdivovat v knihovně Klášterního Hradiska, v kapli sv. Antonína Paduánského v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie nebo například v Uherském Hradišti, v Krakově v Polsku a rovněž v Itálii. Moravští objednavatelé si jej vysoce cenili zejména proto, že na rozdíl od místních malířů ovládal techniku nástěnné malby.
Jana Zapletalová, psáno pro Olomoucké listy,
foto Filip Menzel
