Hned tři výročí spojená s mučedníkem sv. Janem Sarkandrem si v letošním roce připomínali věřící olomoucké arcidiecéze. V polovině března uplynulo 400 let od jeho mučednické smrti, počátkem května 160 let od slavnostního vyhlášení jeho blahořečení a v druhé půli května pak 25 let od svatořečení. Většinu oslav sice do značné míry poznamenala epidemie, přesto si z nich věřící mohou leccos odnést.
„I když oslavy nemohly proběhnout, jak bylo naplánováno, přece se mnohé podařilo a vědomí významu zatím jediného světce a kněze, který pochází z naší diecéze a který pracoval v jejích farnostech, se právem dostalo do jasnějšího světla,“ uvedl pomocný biskup Antonín Basler, který coby farář téměř dvacet let spravoval olomouckou farnost sv. Michala, pod níž spadá také Sarkandrova kaple.
Oslava letošního jubilea podle něj i nadále zůstane trvalou a silnou připomínkou hodnot, které ve světcově životním příběhu vystupují do popředí: úcty k Eucharistii, lásky k Panně Marii nebo věrnost až k smrti i v nejtěžších zkouškách, věrnost zpovědnímu tajemství a povolání ke kněžství vůbec. „I když toto výročí končí, úcta k našemu světci a jeho přímluva nás jistě budou provázet i v dalších letech,“ říká biskup a dodává: „Pro nás biskupy pak trvalou a vzácnou připomínkou zůstanou biskupské pektorály vyrobené ze dřeva skřipce, který byl pro sv. Jana tím, čím byl kříž pro našeho Pána.“
Závěr jubilejního roku oslaví věřící tam, kde všechno začalo: v olomoucké kapli stojící přímo na místě dřívější městské věznice, a tedy i světcova umučení. V neděli 20. prosince, což je mimo jiné den 444. výročí Sarkandrova narození, zde bude biskup Basler od 9.00 slavit mši svatou – vzhledem k aktuálně platným nařízením ovšem jen pro omezený počet přítomných. V kapli, která loni v rámci příprav na jubileum prošla obnovou, se lidé k oslavě sv. Jana Sarkandra scházeli také každou neděli odpoledne, a navíc ještě vždy 17. dne v měsíci. Mši svatou 17. března, v den světcova umučení, tu za dveřmi krátce předtím zavřenými začínající epidemií, avšak v myšlenkách s diecézí, slavil arcibiskup Jan Graubner. Hlavní oslavy jubilejního roku ovšem změnila vládní opatření v boji s koronavirem: pouť v den světcova svátku 6. května celebroval arcibiskup Graubner v katedrále jen pro hrstku přihlížejících a diecézní pouť se tak uskutečnila až v polovině září, hlavním celebrantem bohoslužby byl kardinál Dominik Duka.
Navzdory epidemii se spoustu aktivit k oslavě letošního trojího jubilea podařilo dokončit. Počátkem roku se na pulty knihkupectví dostala objemná publikace o světci a z něj pak vznikla také elektronická prezentace, arcidiecézní centra pro školy, pro rodiny a pro kulturu připravila během léta materiály pro děti – putování Olomoucí i po arcidiecézi a také program pro školáky – a vsetínská pobočka Pražské mincovny zase vyrazila pamětní medaile. V Holešově – místě Sarkandrova posledního kněžského působení – zase otevřeli pamětní síň světce a odhalili i památník smíření různých náboženství. K oslavě světce se věřící počátkem roku scházeli také v dalším jeho působišti, ve Zdounkách, místa spojená se sv. Janem navštívila v květnu polská konzulka a výročí rezonovalo také ve sdělovacích prostředcích.
A oslava jubilejního roku hned zkraje dalece přesáhla hranice arcidiecéze, České republiky i Evropy. Při benefičním koncertu, s nímž 27. ledna vystoupilo v Arcibiskupském paláci Trio Martinů, mohli lidé přispět libovolnou částkou na pomoc iráckým křesťanům. Výtěžek nakonec dosáhl výše přes 28 tisíc Kč a byl věnován na obnovu domoviny křesťanů v iráckém městě Karakoš, na které se arcibiskupství podílí. „Mám radost, že úctu našeho svatého mučedníka berou lidé jako výzvu ke svědectví víry i pomoci současným mučedníkům, kteří pro svou víru trpí. Čeští věřící už v Iráku opravili 32 vypálených křesťanských domů a nyní připravují opravy zavlažovacích kanálů, bez nichž se tamní zemědělství neobejde,“ shrnul arcibiskup Jan Graubner.
