NAVRCHOLU.cz

Vloni jsme bojovali v lesích, letos je největší nápor na zdravotní a sociální služby

By Publikováno 19. 11. 2020 Aktuality, Hospodaření

Církev v ČR samostatně hospodaří od roku 2013. Kromě hlavní činnosti – duchovních služeb, péče o kostely i další objekty a hospodaření v lesích, se věnuje řadě společensky prospěšných aktivit, zejména vzdělávání a zdravotní a sociální péči. Jednotlivá biskupství rozvíjí i nejrůznější investiční a drobné podnikatelské záměry. V předchozích letech byla největší pozornosti vystavena péče o lesy, kde církev z důvodu sucha a kůrovcové kalamity zaznamenala mnohamilionové ztráty. Letos je to díky pandemii zdravotní péče.

V roce 2019 jsme rozšířili aktivity

V loňském roce, který ještě nebyl poznamenán pandemií COVID-19, pokračovaly diecéze katolické církve v rozšiřování aktivit a náklady na hlavní činnost tak vzrostly z 3,1 na 3,4 mld. korun. Tradičně nejvíc prostředků věnovala církev na opravy památek (1,5 mld.). Narostly ale i výdaje v dalších oblastech. Na sociální a zdravotní projekty šlo 87 milionů korun, což je několikanásobně víc než v předchozích letech. Osobní náklady, které tvoří asi 1/3 z výdajů, zůstaly stabilní. Ve druhé polovině roku 2019 rozšířila katolická církev své působení na poli sociální a zdravotní péče. Do jejího vlastnictví přibyly dvě nemocnice. Nikdo si v té době nedovedl představit, jak velkým výzvám budou tyto nové subjekty v roce 2020 vystaveny.

Ztrátu z hlavní činnosti kryje zisk z hospodaření

I přesto, že hospodaření bylo ovlivněno klimatickými podmínkami v lesích, dostala se katolická církev za rok 2019 v hospodářské činnosti do zisku téměř 594 mil., podařilo se pokrýt ztrátu z duchovní činnosti a celkové hospodaření skočilo ziskem 29 mil. korun. Rozpočet katolické církve byl tak i přes velké výdaje na záchranu lesů víceméně vyrovnaný. Na dani z příjmu odvedly diecéze za loňský rok státu 81 milionů, ostatní daně činily 61 mil. korun. „Jsme rádi, že se pomalu daří držet rozpočet i v nelehkých podmínkách vyrovnaný. Zisk z hospodaření je pro nás klíčový právě proto, abychom mohli udržet zaměstnance a aktivity prospěšné pro společnost,“ komentuje situaci Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.

Vlastní podnikatelské záměry se rozvíjejí pomaleji, než by si církevní představitelé představovali. A ani letos v souvislosti s dopadem pandemie na drobné a střední podnikatele, mezi které se farnosti a biskupství řadí, neporoste hospodářská činnost dle původních plánů. I přesto se zatím daří vykrývat ztráty z duchovní činnosti a společensky prospěšných aktivit. „Letos poprvé prezentujeme výsledky s novou metodikou, kde vykazujeme pečlivě i všechny dceřiné společnosti a je proto jednodušší popsat činnost katolické církve komplexně,“ vysvětluje Karel Matyska, ekonomický poradce ČBK a dodává: „Na číslech je velmi dobře vidět, že se církev pomalu učí vytvářet si struktury pro hospodaření, což jí umožňuje rozšiřovat aktivity na poli duchovní a společensky prospěšné činnosti.“

Víc samostatnosti i díky dárcům

Státní příspěvek na provoz církve klesá každý rok o 44 mil. korun, výše splátky náhrady se nemění. Také dary bohužel v roce 2019 mírně poklesly. Naopak o 5 % oproti roku 2018 (o 23 mil.) vzrostly kostelní sbírky, a to na 480 mil. korun. Postupně se také daří čerpat především na opravy největších kulturních památek dotace ze zdrojů i mimo ČR (např. EU fondy). Katolická církev se tak rok od roku stává méně závislou na státu a na penězích daňových poplatníků. „Chtěl bych poděkovat všem dárcům, kteří do sbírek přispívají ať už přímo v kostele nebo jiným způsobem. Církev je živé společenství lidí a bez jejich podpory by nebylo ani činnosti církve,“ říká biskup Zdenek Wasserbauer a dodává: „Bez podpory státu bychom nemohli dělat mnoho naší činnosti, jsme ale rádi, že se stále více daří projekty kofinancovat i z jiných zdrojů.“

Specifikum církevního zdravotnictví je péče dlouhodobá, paliativní, hospicová, případně zaměřená na rehabilitaci a následnou péči

Do oblasti společensky prospěšných aktivit vložily diecéze katolické církve v loňském roce 1.800 mil. korun, z toho přímo na zdravotní a sociální projekty šlo téměř 87 mil. Většinu sociálních a zdravotních služeb poskytuje katolická církev v ČR skrze Charitu ČR, jejímž je zřizovatelem, a prostřednictvím občanských sdružení založených na křesťanských principech. Kromě toho diecéze a řehole napřímo provozují lékárny, domovy pro seniory, domácí a lůžkové hospice a denní stacionáře a zřizují zdravotnické školy.

Církevní nemocnice, kterých je v ČR celkem pět, provozuje katolická církev díky řeholním kongregacím. Tři se nachází v Praze a dvě na Moravě. Za rok ošetří téměř 62.000 pacientů, z toho více než 53.000 ambulantně a přes 8.000 hospitalizací. Dohromady mají 545 lůžek a pracuje v nich téměř 600 osob zdravotního personálu. Kromě toho zde působí 37 řeholních sester a dobrovolníci. Společným znakem církevních nemocnic je specializace na dlouhodobou a následnou péči o pacienta. Významnou součástí je individuální psychická a duchovní péče o pacienty. „Všechny církevní nemocnice mají stejnou filosofii, spolupracují na bázi osobních vztahů a sdílení know-how, plánujeme i odborné konference, konsilia apod.,“ popisuje MUDr. Božetěch Jurenka, náměstek léčebně preventivní péče pražské nemocnice sv. Alžběty.

COVID-19 v církevních nemocnicích: Nesobeckost a solidarita je v boji se strachem nejlepší.

Roční investice do vybavení nemocnic z rozpočtů řeholí se pohybují v desítkách mil. korun. I přes náročnou situaci kolem pandemie chystají vylepšení, která by mohla pacientům zpříjemnit pobyt a odloučení od blízkých. U Alžbětinek na Slupi plánují například signalizační systém za 1,7 mil., který pacientovi umožní přijímat hovory od svých blízkých přímo z lůžka pomocí kombinovaného sluchátka. „Sociální distance je jedním z největších problémů našich pacientů, proto vnímáme potřebu v této oblasti investovat, i když by se to na první pohled mohlo zdát jako zbytečný luxus. Pro člověka, který je několik měsíců upoután na lůžko, je to často klíčová motivace pro boj s nemocí a předpoklad pro návrat do života,“ vysvětluje investici MUDr. Božetěch Jurenka.

Většina církevních nemocnic pandemii zvládá bez masivního transportu nakažených pacientů nebo uzavírek. V případě pacientů na LDN a odděleních následné péče se přitom jedná o nejohroženější skupiny obyvatel. Nejhůř nesou pacienti v nemocnicích zákaz návštěv, pozitivní je naopak zapojení dobrovolníků z řad bohoslovců, řeholnic a mediků. „Právě při pandemii se ukázalo, jak je lidský přístup klíčový a jak psychická pohoda pacientů pomáhá zvládat nemoci, na které je i současná medicína krátká,“ vysvětluje biskup Zdenek Wasserbauer.

Očekávání pro další období

Stejně jako všichni ostatní očekává i katolická církev v důsledku letošní pandemie obrovské ekonomické ztráty. I když situace v lesích se díky dešťům nepatrně zlepšila, dramaticky rostou ztráty z cestovního ruchu a gastronomie i příjmy z nájmů. Také kostelní sbírky budou letos z důvodu omezení bohoslužeb jistě nižší. „Investice do podnikání v roce 2019 slavila úspěchy, ovšem všichni musíme počítat s ekonomickým útlumem, který přichází letos“, říká Karel Matyska. Jak jsou na tento útlum církve připraveny, se ukáže až v průběhu příštího roku a samozřejmě bude velmi záviset na dalších vládních opatřeních. „Zejména na poli sociální a zdravotní péče očekáváme obrovské neplánované výdaje. Řada dalších projektů je kvůli tomu upozaděna, nelitujeme však toho, protože oblast péče o nemocné považujeme za jedno z primárních poslání církve,“ uzavírá Stanislav Přibyl.

Zdroj: www.cirkev.cz