Film natočený na základě skutečných událostí pojednává o vzniku jedné křesťanské písně, která ve své době trhala americké hitparády, ale také o nenávisti, víře, odpuštění a lásce, a tak je vhodným dokreslením času vzpomínky na zemřelé.
Poté, co matka utekla, vyrůstá Bart Millard jen s otcem. S otcem, který ho fyzicky i psychicky týrá, a Bart už od mala hledá útěchu v hudbě. Hned po maturitě utíká z domova a na cestách se přidává k jedné amatérské kapele. Když se jim pořád nedaří prosadit se, Bart to chce vzdát. Jejich čerstvý manažer mu ale poradí, ať se při psaní textů inspiruje svou vnitřní bolestí. Bart se tedy vrací domů. A to, co od té chvíle zažívá, je nečekanou a silnou inspirací pro vznik písně, jež obletěla svět. (zdroj: ČSFD)
Kapela MercyMe se v roce 2001 stala nejlépe prodávanou kapelou a byla nominována na cenu American Music Award. Po deseti letech získala nálepku „křesťanská kapela“ a je o ní známo, že zpívá o tak závažných tématech, jako je Bůh nebo láska. Členové Bart, Mike, Nathan, Jim, Barry, Robby a Cochran vyzývají své posluchače, aby s nimi chválili Boha. Jejich nejznámějším hitem je I Can Only Imagine („Můžu si jen představovat“) – písnička s velmi silným poselstvím o tom, jak by možná mohlo vypadat nebe. Vznikla po 11. září 2001 a to, o čem se v ní mluví, právě tehdy lidi zoufale potřebovali slyšet. Stala se hitem číslo jedna, kapela za ni získala Dove Awards (Nejlepší píseň roku), byla hrána na všech rádiích a i ti, kdo se nikdy nepovažovali za fanoušky křesťanské hudby, si ta silná slova zpívali s rádiem.
Píseň lze najít na tomto místě.
Pavel Šupol, hudba.signaly.cz
