NAVRCHOLU.cz

Víra v roce COVIDu neklesá

By Publikováno 15. 10. 2020 Aktuality

Aktuální data STEM ukazují, že letošní pandemie vírou v našich zemích příliš nezahýbala a současná situace se na deklaraci příslušnosti k víře a náboženství příliš neprojevuje. Na otázku „Věříte v Boha“ odpovídá kladně téměř třetina respondentů (30,5 %). K církvím se hlásí 26 % respondentů, z toho k římskokatolické 83 % a k řeckokatolické 1 %.

Objevují se však nové pastorační trendy, například sledování bohoslužeb online, jejichž oblíbenost a využití bude do budoucna zajímavé sledovat. Církev také s napětím očekává letošní vánoční svátky, kdy do kostela tradičně přijde až polovina obyvatel. I když čínská chřipka víru neoploštila, přináší nové pastorační a komunikační výzvy.

Z letošních šetření Ústavu empirických výzkumů STEM se v zásadě potvrzují již dříve zjištěné trendy deklarace víry a náboženství v ČR; od předchozích let letos u respondentů mírně roste víra a příslušnost k církvi s věkem. V 15letých věkových skupinách je nárůst odstupňován poměrně rovnoměrně. Mezi nejmladšími respondenty je věřících 20,5 %, v nejstarší věkové kategorii 60+ je jejich zastoupení téměř dvojnásobné (40 %). Právě pro tuto věkovou kategorii je v současné době aktivní účast na životě církve komplikovanější, protože často nemohou přijít do kostela osobně. Klíčové pro ně jsou přenosy bohoslužeb v televizi, aktivní účast přes sociální sítě pro ně zdaleka není tak přirozená jako pro mladší generace.

Ženy jsou tradičně z pohledu víry zbožnější (35 %) i se častěji hlásí ke konkrétním církvím (30 %). Zajímavé je, že vzhledem k ekonomické aktivitě je věřících o něco více mezi OSVČ a podnikateli než mezi zaměstnanci a studenty. Mezi hlásícími se k církvi je větší procento katolíků z řad studentů a učňů než u jiných církví. Velké zastoupení věřících je také mezi ženami v domácnosti.

Online pastorace a očekávání pro další roky

V očekávání nejbližšího roku a celkového vývoje v ČR se věřící od celkové populace významně neliší. Obavy a nespokojenost s vývojem pandemie a situací v České republice jsou rovnoměrně zastoupeny napříč populací. Věřící a katolíci jsou celkově mírně skeptičtější, na druhou stranu o něco méně katolíků nemá pocit, že situace nikam nesměřuje.

Pro katolickou církev se současný vývoj stává velkou výzvou, protože jedním z hlavních pilířů činnosti církve je právě skutečnost, že je nablízku potřebným, nemocným a trpícím. Potřeba duchovní útěchy v současné době narůstá a o to víc je bolestné omezování možnosti osobní přítomnosti lidí na mši. Výzvou je právě nabídka jiných forem pastorace (tiché adorace, otevřené kostely, individuální rozhovory) včetně využití online prostoru a nekontaktních forem pomoci.

„Letošní rok je pro nás velkou výzvou. Jsme rádi, že věřících neubývá, zcela se však mění forma pastorace i komunikace s věřícími. Osobní návštěvu kostela sice nemůže nahradit nic, přesto se online komunikace stává důležitou součástí pastorace věřících. Neodmyslitelnou roli v tom sehrávají i křesťanská média, která pravidelně přenosy bohoslužeb i další služby online nabízí,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. O tom, zda se nové služby ujmou a jak efektivně dokáží lidem sloužit, nechce spekulovat. Jejich vyhodnocování se katolická církev bude věnovat postupně v následujících letech. Velkou inspirací pro všechny je však jednoznačně papež František a doporučení z Vatikánu.

Věřící si zachovávají pozitivní myšlení

Věřící i církevně příslušní jsou v porovnání s celkovou populací vzdělanější. Rozdíly nejsou výrazné, nicméně platí, že čím vyšší úroveň dosaženého vzdělání, tím vyšší religiozita. Mezi nevěřícími mají vysokoškoláci nejnižší zastoupení, větší poměr je u evangelických církví. Od celkové populace se věřící zásadně neliší v hodnocení své příjmové, majetkové a společenské úrovně, nicméně jsou o něco málo spokojenější, v sebehodnocení se spíš řadí k vyšším vrstvám a méně se považují za chudé. Na tomto trendu se může podílet i samotné učení církve, které nás učí být vděčni za to, co máme.

Více věřících se v letošních šetřeních deklarovalo z menších obcí než z větších měst, nejvíce jsou zastoupeni v obcích do 2 tis. obyvatel. Sekularizovanější regiony vykazují nejen nižší míru víry a církevní příslušnosti ale i celkově velkou míru nespokojenosti se životem a dalšími hodnotami.

Katolická mládež se nebojí víru deklarovat

Mladí katolíci se k církvi hlásí častěji než jejich vrstevníci u jiných denominací. Mezi mladými hlásícími se k církvi je u katolíků nejvyšší zastoupení v porovnání s ostatními věkovými skupinami. „Jsme rádi, že se mladí katolíci nebojí svou víru deklarovat,“ říká P. Kamil Strak, vedoucí sekce pro mládež České biskupské konference. „Mladí současnou dobu vnímají velmi intenzivně, nebojí se nových forem komunikace a řada z nich je díky pandemii aktivizována mezi dobrovolníky, což jejich víru nesporně posiluje.“ Také papež František je pro současné mladé katolíky velkou inspirací.

Kateřina Pulkrábková a Daniel Chytil, Odbor analýz církevních dat ČBK, zdroj: www.cirkev.cz