NAVRCHOLU.cz

Prohlášení Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír

By Publikováno 15. 10. 2020 Aktuality

Prohlášení Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír (Justice and Peace Europe). Mezinárodní workshopy se konaly online ve dnech 10. a 11. října 2020 a přiložené prohlášení bylo přijato na plenárním zasedání evropských katolických komisí pro spravedlnost a mír 12. října 2020. Téma na letošním pravidelném každoročním setkání mělo širokou mezinárodní aktuálnost: „Náboženství a společnost v dobách COVID-19“.

Mezi řečníky byli Herman van Rompuy, bývalý předseda Evropské rady, dva europoslanci Damian Boeselager und Paulo Rangel, akademici Alexander Filipovic a Youssef El Hage, jakož i bývalá druhá tajemnice Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, Dr. Flaminia Giovanelli. Mezinárodnímu workshopu předsedal prezident celoevropského katolického Sdružení pro spravedlnost a mír v Evropě, biskup z Down a Connor (Belfast), Mons. Noël Treanor za přítomnosti padesáti účastníků z dvaceti různých evropských zemí.

První webinář byl zaměřen na perspektivy „Konference o budoucnosti Evropy“ v souvislosti s probíhající pandemií. Konference je návrhem Evropské komise a Evropského parlamentu, který byl oznámen na konci roku 2019 a jehož cílem je střednědobá a dlouhodobá perspektiva EU, a to s ohledem na reformy, které by měly být provedeny v jejích politikách a institucích.

Herman van Rompuy, bývalý předseda Evropské rady, uvedl, že Konference o budoucnosti Evropy je nezbytná už kvůli katastrofě způsobené pandemií a také protože svět, jako takový, prošel v poslední době hlubokými a masivními změnami. Prohlásil, že by se Konference neměla vyčerpat jen institucionálními změnami a nadnárodními změnami ve spolupráci, ale měla by se soustředit zejména na oblasti spojené se změnou klimatu, „strategickou autonomií“, migrací, všemi aspekty bezpečnosti, zdravotnictví, nerovnostmi a solidaritou a právem v nejširším slova smyslu.

Paulo Rangel, poslanec Evropského parlamentu za Evropskou lidovou stranu, uvedl, že fungování a pravomoci by bylo třeba v Evropské unii nově upravit zejména v oblasti zdraví a infekčních onemocnění. Konference o budoucnosti Evropy by měla sestávat ze dvou fází, první část by měla zahrnovat občanská shromáždění a druhá fáze by měla být více institucionalizovaná.

Damian Boeselager, europoslanec, člen Zelených a spoluzakladatel nadnárodní strany „Volt Europe“, zdůraznil oslabení současných parlamentních demokracií a tradičních politických stran. Důrazně podpořil myšlenku občanských shromáždění na evropské úrovni, jejichž účastníci budou vybráni náhodně. Taková uskupení by mohla být jedním z nástrojů, která by pomáhala čelit nyní už převládajícím pocitům strachu a úzkosti.

Druhý webinář se zaměřil na aktuální „Výzvy pro dialog v náboženství a ve společnosti “.

Alexander Filipovic z Mnichovské univerzity pro filozofii (Hochschule für Philosophie München) představil sedm tezí o demokratickém dialogu. Podtrhl díky sociálním sítím neuvěřitelné množství existující veřejné komunikace, ale také nárůst negativních aspektů, jako jsou projevy nenávisti a falešné zprávy. Zdůraznil důležitou roli veřejnoprávního vysílání. Veřejná sféra v současných demokraciích zjevně potřebuje nové formy regulace, zejména na Evropské úrovni. Konečným cílem by mělo být obnovené spojení mezi veřejnou debatou a politickým rozhodováním.

Youssef Kamal El Hage z libanonské univerzity Notre Dame se zabýval možnostmi úspěšnějšího křesťansko-muslimského dialogu ve stínu pandemie. Zvláště zdůraznil význam nedávno zveřejněné encykliky papeže Františka Fratelli tutti, která „pramení ze skutečnosti, že je úzce spojena s historickým dokumentem o lidském bratrství, podepsaným v Abú Dhabí dne 4. února 2019 papežem Františkem a velkým imámem Al-Azhar, šejkem Ahmadem Al-Tayyebem “. Dodal, že Fratelli tutti byla muslimskými představiteli vysoce oceněna jako první v historii papežských encyklik.

Flaminia Giovanelli, bývalá druhá tajemnice Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji čerpala ze svých zkušeností s více než čtyřmi desetiletími služby pro Papežskou radu pro spravedlnost a mír, zdůraznila nerozlučnou souvislost mezi spravedlností a mírem. Pandemie COVID-19 prokázala, že zdraví zejména ve světle zkušeností s infekčními nemocemi, je celosvětovým společným statkem. Pokud se toto nebere v úvahu, pak to vede k mnoha nespravedlnostem, ale také to ohrožuje mír.

Delegáti národních komisí Justitia et Pax přijali na pondělním plenárním zasedání v souvislosti s uvedenými diskusními tématy usnesení a zvolili pro rok 2021 společné jednací téma: „Budoucnost Evropy a Evropské unie – výzva k dialogu jako klíči ke správnému přechodu“.

Hana Žabžová, Rada Iustitia et Pax, zdroj: www.cirkev.cz