NAVRCHOLU.cz

Při děkovné pouti na Antonínku vyzval celebrant věřící, aby v životě nikdy nevzdali boj být dobrými lidmi

By Publikováno 31. 8. 2020 1 září, 2020 Fotogalerie

Paleta barev krojů z nejrůznějších koutů Slovácka i z Čech zaplavila v neděli 30. srpna 2020 poutní místo sv. Antonína nad Blatnicí. Jak už bývá zvykem, lidé přišli na tzv. Děkovnou pouť děkovat. Antonínek přivítal všechny příchozí mímořádnou výzdobou, na které se podílely desítky lidí.

Ranní mši svatou od devíti hodin sloužil už tradičně správce farnosti Ostrožská Lhota P. Miroslav Reif za své živé i zemřelé farníky. Hlavním celebrantem následující mše svaté byl o půl jedenácté rektor Kněžského semináře v Praze P. Jan Kotas. Hned v úvodu mše svaté prozradil, že jeho kořeny sahají do nedaleké Blatničky, která je součástí farnosti Blatnice pod Svatým Antonínkem, takže toto poutní místo poznával už od útlého dětství.

Ve svém kázání mimo jiné uvedl: „Když jsme přišli na sklonku léta s radostí a vděčností za tuto krásnou zemi, jak to opěvuje Mojžíš, když opěvuje zemi Izrael, když se my sami radujeme z této země, kterou nám Hospodin dal, radujeme se z polí a vinic, ze stromů, luk, z toho, že máme kde bydlet, že máme co jíst a okolo sebe lidi, kteří nás mají rádi, bychom neměli nikdy zapomenout na to, že nás Pán Bůh nosí v srdci. Že on je tím, kdo zná tajemství života a je šťastný, že nás má tolik rád, že se chce s námi o to štěstí podělit. On na nás den za dnem a minutu za minutou myslí s nesmírně starostlivou láskou.“

Věřícím pak poděkoval, že od Boha přijali svůj život jako dobrý dar: „Děkuji, že za ten život bojujete, snažíte se ho opatrovat a rozvíjet. Pomáhat jeden druhému a opatrovat i svůj vlastní život. Víte, Pán Bůh k nám přichází jako někdo, kdo je velmi dobrý. Kdo nám ukazuje své poklady a těší se, když se z nich těšíme my. Božím jménem děkuji, že přijímáte dar života a kéž stárneme dobře jako otec Antonín, který zde chodíval.“

Celý text jeho kázání lze najít zde.

Text: Lenka Fojtíková, lenkafojtikova.cz

Fotogalerie (Petr Nedoma / Člověk a Víra)