NAVRCHOLU.cz

K oslavě sarkandrovského jubilea vznikla pamětní medaile, její ražbu ve Vsetíně provedl arcibiskup Graubner

By Publikováno 21. 8. 2020 31 srpna, 2020 Aktuality, Fotogalerie, Jan Sarkander

V rámci oslav letošního trojnásobného výročí mučedníka a jednoho z patronů olomoucké arcidiecéze sv. Jana Sarkandra vznikla také pamětní medaile s motivem ze Sarkandrovy kaple v Olomouci. Slavnostní ražbu jejího prvního exempláře provedl ve čtvrtek 20. srpna 2020 ve vsetínské pobočce Pražské mincovny arcibiskup Jan Graubner.

Stříbrná medaile z limitované a číslované edice v počtu pouhých sto neprodejných kusů je na přední straně ozdobena portrétem světce modlícího se před křížem a zezadu pak výjevem jeho umučení, ke kterému došlo v březnu roku 1620 v olomoucké městské věznici, dnešní Sarkandrově kapli.

Stříbrná medaile bude sloužit k reprezentativním účelům arcibiskupství, například jako dar pro významné návštěvy. „Pro veřejnost pak bude určena medaile menšího provedení z obecného kovu. Jako poděkování ji mohou získat ti, kdo přispějí na opravu Sarkandrovy kaple,“ říká arcibiskup Graubner.

Ražba sarkandrovské medaile navazuje na historickou tradici mincovnictví olomouckých biskupů, jejíž základy položil roku 1608 v Kroměříži kardinál František z Dietrichštejna na základě privilegia uděleného císařem Rudolfem II. s odkazy na starobylá středověká privilegia. Největší věhlas však kroměřížské mince získaly za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna, který také nechal v roce 1665 postavit budovu biskupské mincovny. Mince se zde razily dalších sto let a tato tradice se také stala základem pozoruhodné numismatické sbírky uchovávané na Arcibiskupském zámku, sbírky obsahující i další vzácné evropské ražby od patnáctého do dvacátého století.

Věřící zejména v olomoucké arcidiecézi si letos připomínají hned tři výročí spojená s mučedníkem sv. Janem Sarkandrem: 17. března uplynulo 400 let od jeho mučednické smrti, 6. května 160 let od slavnostního vyhlášení jeho blahořečení a 21. května pak 25 let od svatořečení. Životní osudy tohoto kněze, mučedníka a jednoho z patronů arcidiecéze shrnuje pomocný biskup Antonín Basler: „Narodil se roku 1576 v polském Skočově. V roce 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze a postupně prošel několik farností: Opavu, Charváty u Olomouce, Uničov, Zdounky, Boskovice a nakonec Holešov. Je to doba třicetileté války a sporů mezi katolíky a protestanty. Svatý Jan po návratu z pouti k Panně Marii Čenstochovské upadl do podezření, které se neprokázalo – totiž že to byl on, kdo na Moravu pozval polská vojska pustošící především panství evangelických šlechticů, nebo že o tom alespoň věděl, neboť byl zpovědníkem moravského zemského hejtmana Lobkovice. Právě Holešov byl Janovou zásluhou před vydrancováním zachráněn. Ačkoli se mu podařilo včas uprchnout a skrývat se, byl nakonec zajat a na následky trojího mučení pak v Olomouci zemřel,“ říká biskup Basler a dodává: „Svatý Jan Sarkander zůstane pro všechny generace vynikajícím svědkem síly víry, pravdy a věrnosti, mučedníkem zpovědního tajemství a pro naše země také vzácným přímluvcem.“

Celá galerie (Pavel Langer / Člověk a Víra)