Mým snem je stát se zdravotní sestrou, svěřuje se v dalším příběhu z rubriky Zkušenosti s Bohem Jana.
Na vysoké škole studuji obor všeobecná sestra, kde jsem nyní zdárně postoupila do posledního ročníku. Jelikož jsem se takřka od svých 15 let dost často setkávala a byla začleněná do společnosti pomáhajících osob, nebylo až tak těžké vybrat si střední školu, respektive mé budoucí povolání. Právě tohle povolání a z mého pohledu často i poslání mě tak moc uchvátilo a i díky velmi kvalitní přípravě na střední škole, na které jsem studovala, byl můj zájem o danou problematiku ještě více podpořen a já jsem věděla, jakým směrem se chci dále ve svém životě ubírat. Mým snem je stát se plnohodnotnou, vzdělanou a empatickou zdravotní sestrou.
Ještě před nástupem na vysokou školu jsem měla a i nyní mám možnost pracovat v Charitě, která mě dosti profesně a osobnostně posunula, dala mi nespočet cenných rad a zkušeností, za které jsem velmi ráda. Uvědomila jsem si totiž, co dost možná velká část lidí ani neví: jak se zdravotnictví a církev navzájem prostupují a jak se dokáží navzájem obohacovat. Pokud je člověk zdravý, dokáže cokoliv, má mnoho přání, tužeb a je takřka neomezený ve svém výběru. Pokud je ovšem nemocný, má přání jedno, a to být zdravý. Je dobré vědět, že jsou zde lidé, kteří nám mohou od útrap, nemocí a bolesti, a to nejen fyzické nebo psychické, pomoci. Jsem za tyto lidi velmi ráda, patří jim velký dík a uznání. A jsem o to raději, že se takovou osobou, která pomáhá, brzy taky stanu.
Není to ovšem tak jednoduché, jak se zdá, a člověk by měl také něco pro to udělat a obětovat. Pravidelná setkávání s Bohem mi dodávají více odvahy mluvit o víře a celkově o věcech pro mě důležitých. Nezůstávám ve starých stopách, neohlížím se po starých chybách, pohlížím na to, co bude. Pevně věřím, že to, co bude, je další krok, jak být Bohu ještě blíž a mít s ním ještě bližší vztah. Pevně věřím, že budu mít stále chuť předávat toto poselství dál, a doufám, že vše, co budu konat, vytvářet a tvořit, bude s Bohem.
Jana
