NAVRCHOLU.cz
Skip to main content

Výstava odkrývá poklady chrámových inventářů – bohoslužebná roucha

By Publikováno 18. 6. 2020 31 srpna, 2020 Aktuality, Památky, Tisková zpráva

Mešní roucha byla vždy trochu ve stínu sochařských nebo malířských děl – lidé je totiž mohli zahlédnout jen při bohoslužbě. Přitom v olomoucké katedrále sv. Václava se za několik staletí nashromáždila bohatá sbírka parament (bohoslužebných oděvů), jejichž původ lze hledat už v 15. století. Některé z nich nesou i silný příběh: roucho ušité z čabraky tureckého generála nebo roucho použité při korunovaci Marie Terezie na českou královnu. Díky projektu Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého se podařilo alespoň částečně dohledat dávné dárce či okolnosti vzniku rouch a část jich vystavit. Hlavní část expozice „Ornamenta episcopi. Liturgická roucha olomoucké katedrály“, která se otevírá v sobotu 20. června 2020, je v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci, doplňují ji menší instalace ve stálé expozici Arcidiecézního muzea a v Arcibiskupském paláci.

Krypta dómu sv. Václava (otevřeno do 28. 9.)

V kryptě katedrály je výběr obřadních textilií od 15. do konce 19. století. Vzácně dochovaným rouchem je kasule z nádherného modrého sametu s vyšívaným křížem s postavou Panny Marie, sv. Františkem a Bernardinem Sienským, která se v inventáři katedrály objevuje v roce 1654, i když její původ je mnohem starší.

Na tkaninách i výšivkách 17. století, kdy střední Evropa znovu čelila tureckému nebezpečí, je zřetelná orientální inspirace. „Je zde také roucho, které bylo nejspíš přešito z ukořistěné čabraky – či podobné textilie – tureckého generála z bitvy u Morgersdorfu (Szentgotthárdu) v roce 1664,“ říká autor výstavy Radek Martinek.

Asi vůbec nejznámějším souborem je bohatě vyšívané roucho biskupa Jakuba Arnošta Liechtensteina (+1745), které biskup použil v roce 1743 při pražské korunovaci habsburské panovnice Marie Terezie českou královnou.

Arcidiecézní muzeum Olomouc (otevřeno do 27. 9.)

Intenzivní kontakty olomouckých biskupů 17. a 18. století s Itálií a hlavně s Římem, jako hlavním duchovním i politickým centrem katolického světa, připomíná menší instalace ve stálé expozici Arcidiecézního muzeu.

Skutečným unikátem je liturgická souprava z červeného hedvábí protkávaného stříbrem s výšivkami andělů s nástroji Kristova umučení (Arma Christi) vyhotovená v polovině 17. století v okruhu papežských dílen. Toto výjimečné dílo ukazuje vytříbený vkus, ambice i finanční možnosti olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (+1695).

Arcibiskupský palác (otevřeno do 29. 8.)

Komorní výstavní prostor v Arcibiskupském paláci je věnován příkladům novověkých textilií 19. a počátku 20. století, kdy začaly vznikat firmy specializované na výrobu bohoslužebných rouch. Zejména v době episkopátů arcibiskupů Bedřicha Fürstenberka (+1892) a Theodora Kohna (+1915) obohatily inventář katedrály nákupy textilií od věhlasných vídeňských i římských paramentních firem.

V českých zemích se o obnovu církevního umění významně zasloužila Akademie křesťanská, která vznikla v Praze v roce 1875. Měla specializovanou dílnu (tzv. paramentní ústav) na zhotovování bohoslužebných rouch v moderním duchu podle návrhů předních domácích umělců. Od počátku 20. století s ní spolupracoval i architekt a dekoratér Josef Fanta (+1954). Například pro poutní chrám na Svatém Hostýně navrhl kasuli s výšivkou madony a s bohatou křesťanskou i národní symbolikou. Vznikla v roce 1925 a dnes představuje působivý doklad domácí vyšívačské tradice.

Katalog

Na výstavě spolupracovaly Univerzita Palackého v Olomouci, Muzeum umění Olomouc, Arcibiskupství olomoucké a Římskokatolická farnost sv. Václava v Olomouci. Její součástí bude i bohatě ilustrovaný katalog od kolektivu autorů pod vedením Jitky Johnové. Obsahuje padesát nejzajímavějších liturgických oděvů, které se v minulých staletích v katedrále při bohoslužbách používaly.

Expozice je součástí projektu Historické liturgické textilie v českých zemích: metodologie, inventarizace, péče a prezentace (DG18P02OVV035) financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II), jehož nositelem je Univerzita Palackého v Olomouci (Cyrilometodějská teologická fakulta) a spoluřešitelem Národní památkový ústav.

Autoři: Radek Martinek, Jitka Jonová
Odborná spolupráce: Helena Zápalková, Ondřej Žák
Grafické řešení: Vladimír Vaca
Exponáty zapůjčili: Římskokatolická farnost sv. Václava Olomouc, Arcibiskupství olomoucké

Tomáš Kasal, Muzeum umění Olomouc