V dospívání jsem víru postupně opustil, zpátky mě k ní přivedla manželka, shrnuje pro rubriku Zkušenosti s Bohem svou duchovní cestu pan Petr.
Byl jsem vychován v katolické víře a v dětství jsem každou neděli navštěvoval s rodiči nedělní mši svatou. Jak to často chodí, v době dospívání, kdy autorita rodičů a prarodičů slábne, jsem postupně vypouštěl mše svaté, stejně jako ostatní svátosti. U svaté zpovědi a přijímání jsem nebyl několik let a můj kontakt s Bohem byl nárazový, většinou když jsem si potřeboval vyprosit úspěch při maturitě, zkouškách na vysoké škole apod.
Jistá změna nastala po sňatku. Manželka vyžadovala, aby její rodina žila v katolické víře, a postupně jsem se stal horlivějším katolíkem než ona. Začal jsem téměř denně číst v Bibli a knihy s duchovní tematikou a dá se říct, že za posledních osm let jsem kromě odborné literatury jinou knihu nepřečetl. A když jsem se dověděl, že v naší farnosti proběhne svátost biřmování, přihlásil jsem se. Za svého patrona jsem hledal svatého jménem Jan a vybral jsem si sv. Jana Vianneye, kterého obdivuji pro jeho skromnost, trpělivost a lásku, s jakou vedl svoje farníky k Bohu.
Petr
