NAVRCHOLU.cz

Mám potíže vyznat se v církvi a porozumět jejímu jazyku

By Publikováno 6. 5. 2020 Aktuality, Zkušenosti s Bohem

Ke své víře hledám cestu, i když mám občas strach, že nic nenajdu. Přesto vím, že chci strávit život v Boží přítomnosti, shrnuje Mirka svůj životní příběh pro rubriku Zkušenosti s Bohem.

Vyrůstala jsem ve věřící rodině. Respektive – maminka je věřící a tatínek vždy tak nějak proplouval a víru bral spíše jako součást maminčina než svého života. Já chodila do kostela dlouho jen z povinnosti nebo poslušnosti a opravdový vztah s Pánem Bohem jsem začala hledat až na střední škole a vlastně tak nějak hledám dodnes… Hledám a snažím se v tom vyznat. Občas pochybuju a spoustu věcí nechápu.

Musím přiznat, že pro mě poznávání Boha není někdy jednoduché a nepřichází ke mně tak nějak přirozeně. Mám potíže vyznat se v církvi a porozumět jejímu jazyku, taky na mších občas tápu. Ale snažím se a hledám cesty, protože vím, že právě tohle hledání má v životě smysl. I když mám občas strach, že nic nenajdu. Zejména se mi líbí myšlenky, které ke mně promlouvají skrze Písmo svaté – jednoduché a nadčasové rady, jak si hezky žít a jak mít ráda všechny a všechno kolem. I když to všechno a všichni občas za to, abych je měla ráda, ani nestojí.

Moc bych si přála, aby všechny ty dobré myšlenky nebyly jenom myšlenkami, informacemi, které všichni moc dobře známe, ale také moc málo žijeme. Přála bych si všechny ty dobré myšlenky, které mi Pán Bůh přináší, v sobě zachovat a prohloubit, ale také je umět žít. Ne jenom někdy a ne jenom naoko. Hledám cestu k Pánu Bohu, i když ho neumím správně definovat. Ale hledám, protože vím, že je dobrý a že i on mi chce být blízko, když mu to dovolím.

Občas mám pocit, že jsme zahlcení spoustou nepodstatných věcí. Srovnáváme se s ostatními a neumíme se rozhodnout, co je pro nás důležité. Jsme zlomení z toho, když nám něco chybí, ale neumíme se radovat z věcí, které už máme. Jde mi z toho hlava kolem a občas mám pocit, že se z toho kola už nikdy nevymotám… A v těch chvílích se modlím. A ono se to pak vždycky nějak spraví a já za to Pánu Bohu děkuji. Bůh pro mě znamená dobro a lásku. A i když nerozumím spoustě rituálů, obřadů a slov, vím, že chci strávit život v jeho přítomnosti a jít cestou, kterou mi ukáže.

Mirka